Aktuální číslo:

2018/2

Téma měsíce:

Bionika

Botanik Josef Poelt

(17. 10. 1924 - 3. 6. 1995)
 |  5. 3. 1996
 |  Vesmír 75, 167, 1996/3

Zesnulý byl v několika málo posledních letech života emeritním profesorem Univerzity ve Štýrském Hradci. Jméno Štýrský Hradec mi nedá, abych nevzpomenul na českého botanika-lichenologa A. Hilitzera, který se v tomto městě koncem minulého století narodil a prožil zde první den svého života; bylo to 3. června 1899. Naproti tomu J. Poelt tu strávil poslední den, v němž „svého bohatého žití číš plnou smrti předložil“ (R. Thákur). Bylo to rovněž 3. června, ale o 96 let později.

Jaké bylo toto Poeltovo žití? Píší o tom H. Hertel a A. Schreiber (1988: 178, 128, 251, 375). Narodil se v obci Pöcking u Starnbergu (v Bavorsku, jjz. od Mnichova). Přírodní vědy studoval na Mnichovské univerzitě, na níž jako žák K. Suessengutha vypracoval studii o vegetaci mechorostů v oblasti jezera Starnberg a r. 1950 byl promován na doktora. Pak se stal asistentem Botanické zahrady v Mnichově a posléze přešel do mnichovských herbářů (Botanische Staatssammlung München). Zde zastával postupně funkci konzervátora, vrchního konzervátora a konečně v letech 1954 - 1965 vedoucího oddělení kryptogam („tajnosnubných“ - bezcévných rostlin). Roku 1959 se na Mnichovské univerzitě habilitoval. Podnikl řadu terénních exkurzí na různá místa hlavně Evropy a r. 1962 do Nepálu. Z těchto a pozdějších cest nashromáždil velmi bohatý materiál mechorostů, hub, a zejména lišejníků, které z velké části po zpracování uložil v mnichovských herbářích (včetně sběru cévnatých rostlin). V období 1965 - 1972 působil jako řádný profesor na Svobodné univerzitě v Berlíně a odtud přešel na Univerzitu ve Štýrském Hradci, kde vykonával funkci ředitele Botanického ústavu a Botanické zahrady do r. 1990. Byl to nesmírně pracovitý a výkonný botanik.

S jeho jménem jsem se poprvé setkal v polovině padesátých let v časopise Pokroky botaniky (Fortschritte der Botanik); v něm na základě rozsáhlé literatury postupně referoval o pokrocích v systematice lišejníků (podvojných rostlin tvořených houbou a řasou). Tato referentská činnost byla velmi dobrou průpravou pro jeho nejznámější publikaci (v němčině) - Klíč k určování evropských lišejníků (1969). J. Poelt si v něm klade za cíl sjednotit dílčí příspěvky od různých lichenologů v celkový obraz. Pokud jde o vlastní klíče rodů a druhů, zdůrazňuje jejich koncepci, sledující v první řadě možnost poskytovat pomoc těm zájemcům, kteří nemají k dispozici rozsáhlou knihovnu. Je samozřejmé, že se v této složité situaci neobešel bez spolupráce řady specialistů. Později vyšly ještě dva kolektivní doplňky k uvedenému Klíči (J. Poelt a A. Vězda, 1977, 1981). V nich jsou více respektovány chemické znaky lišejníků, některé překonané klíče jsou přepracovány na současný stav a dále zařazeny nové, dříve nezahrnuté skupiny. Čtenář se zde setkává s modernějším, tj. užším pojetím rodů a s problematikou sytému lišejníků, včetně jejich evoluce a ekologie.

Významná byla i redaktorská činnost Poeltova, jak lze doložit např. na bryologicko-lichenologickém časopisu Herzogia. Zde publikoval i své původní práce, často ve spolupráci s dalšími autory, a četné kvalitní recenze nových knih o lišejnících.

Prof. Poelt jako vysokoškolský učitel vychoval řadu žáků. Aktivně se účastnil mezinárodních sjezdů nebo konferencí botanických a mykologických, zejména jejich lichenologických sekcí, na nichž svými přednáškami prokázal, že je opravdu vynikajícím vědcem. Stal se čestným členem řady zahraničních vědeckých společností (včetně Československé, nyní České botanické společnosti) a nositelem Achariovy medaile IAL (International Association for Lichenology).

Nepřekvapuje proto, že se v říjnu 1994 konala ve Štýrském Hradci oslava jeho sedmdesátin za účasti četných Poeltových žáků, spolupracovníků a osobních přátel. Byl přítomen rovněž I. Kärnefelt, prezident IAL, aby jubilantovi předal první Zlatou Achariovu medaili za jeho celoživotní práci v lichenologii. O této oslavě napsal také článek (I. Kärnefelt 1995a), v němž si klade otázku, „co udělalo Poelta jedinečným vědcem a učitelem?“ Hned na ni odpovídá: [...] „je to jeho veliká vědecká šlechetnost [...] dělit se o své poznatky s druhými ku prospěchu budoucnosti.“ Sám ještě dodávám: také dobrota srdce velkého člověka, který rád a bez okázalosti pomáhal každému, kdo jakoukoliv pomoc potřeboval.

1. února 1995 mi poslal poslední dopis. Stěžoval si v něm na strašný nedostatek času, klesající výkonnost, ale současně na hroznou únavu z práce a na zákaz pracovat večer. S uspokojením mi však oznámil, že přesto dokončil s Ch. Leuckertem společný příspěvek do kolektivního slavnostního spisu k 75. narozeninám českého lichenologa A. Vězdy. Také na nejbližší léta pamatoval a naplánoval si kritický katalog lišejníků Rakouska. Ten však už bohužel nedokončí...

O Poeltovi čteme dnes nejčastěji v nekrolozích (srov. I. Kärnefelt 1995b). Udělal mnoho i pro české a slovenské lichenology, od nejstarších až po současné studenty. O jejich práci se vždy zajímal. Všichni se budeme k němu ve vzpomínkávh dlouho s vděčností vracet!

Literatura

H. Hertel, A. Schreiber (1988): Die Botanische Staatssammlung München 1813-1988. - Mitt. Bot. Staatssamml. München 26, 81-512
J. Poelt (1969): Bestimmungsschlüssel europäischer Flechten. - J. Cramer, Lehre, 757 pp.
J. Poelt, A. Vězda (1977): Bestimmungsschlüssel auropäischer Flechten. Ergänzungsheft I. - J. Cramer, Vaduz, 258 pp.
J. Poelt, A. Vězda (1981): Erganzungshelf II. - J. Cramer, Vaduz, 390 pp.
I. Kärnefelt (1995a): Josef Poelt’s 70th birthday. - Internat. Lichenol. Newsletter, Berlin, 28, 8-10
I. Kärnefelt (1995b): The science he left for us. - Ibid. 28, 62-63
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biografie

O autorovi

Zdeněk Černohorský

Prof. RNDr. Zdeněk Černohorský, DrSc., (*27.12.1910–†5.9.2001) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze, kde potom přednášel. Zabýval se mj. lichenologií. Zemřel 5. 9. 2001.

Doporučujeme

Návrat Široka

Návrat Široka

Pavel Pipek  |  9. 2. 2018
Zpráva, která na mě právě vyskočila na Twitteru, by asi většinu Evropanů nechala chladnou, ale mé srdce buší tak, že mám chuť okamžitě vyskočit z...
Rytíř našich vod

Rytíř našich vod

Marek Janáč  |  5. 2. 2018
Na stěně ve své kanceláři má vystavené krunýře velkých raků. Za jeho pracovní židlí v akváriu rak. V knihovně knihy o racích a v laboratoři ve...
O kvantových počítačích a šifře RSA

O kvantových počítačích a šifře RSA uzamčeno

Jiří Poš  |  5. 2. 2018
značným příslibem pro výpočetní systémy budoucnosti je rozvíjející se obor kvantových počítačů. Představují naději, že eliminují některá vážná...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné