Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/10

Téma měsíce:

Konzervace

Obálka čísla

Skrytá hrozba

Zvěř a les
 |  5. 11. 1996
 |  Vesmír 75, 618, 1996/11

Bez lesů je život na Zemi ohrožen. Ničení lesů kořistnými těžbami a průmyslovými zplodinami je obecně známé. Málo známé jsou však důsledky porušení přírodní rovnováhy v lesích. Původní přírodní lesy byly totiž z hospodářských důvodů ve značné míře nahrazeny stejnorodými a stejnověkými porosty, které skýtají větší výnos, ale jsou málo odolné proti škodlivým vlivům, jako jsou vichřice, přemnožení hmyzu a průmyslové nečistoty. A nejen to. Navíc byl postižen vnitřní soulad lesních společenstev, čímž se skrytě narušila přirozená odolnost lesa.

Změna druhové skladby zejména na nesmíšené smrčiny a bory přinesla v prvním pokolení větší zisk, ovšem často s dalšími následky hromadných pohrom a zničených lesů. Vážně je také dotčen vzájemný vztah rostlinné a živočišné složky lesa. V minulosti naše hvozdy oplývaly zvěří, která v nich nalézala dostatek potravy. Její přemnožení nenastávalo, protože medvědi, rysi, vlci, lišky, ptačí i jiní dravci zajišťovali přirozenou rovnováhu. Člověk však násilně zhoršil úživnost lesních stanovišť a vyhubil mnoho dravců. Zvěř bez přirozených nepřátel a v uměle upravovaných podmínkách se mnohde přemnožila, a proto bez přikrmování strádá.

Velký provoz zahání lovnou zvěř ve smrkových lesích do mladých, hustých porostů, kde z nedostatku vhodné potravy loupe a hryže kůru. Rány se sice zacelí, ale v kmeni začne bujet hniloba. Postupuje do značných výšek, takže zničí nejhodnotnější část kmene. U nejcennějších smrků s hustými letokruhy, vhodných pro výrobu hudebních nástrojů, jsou ztráty největší. Ještě vážnější újma vzniká na odolnosti stromu. Zdánlivě zahojený smrk se při velkém zatížení sněhem, námrazou a větrem láme právě proto, že pevnost kmene je hnilobou narušena.

Uvádím několik vlastních poznatků z postižených smrčin. Dělali jsme podrobné rozbory průměrných vzorníků předrůstavých, úrovňovýchpodúrovňových smrků. (Pozn.: Předrůstavý strom roste rychleji než okolní, úrovňový spolu s ostatními a podúrovňový pomaleji.) Ve všech třech druzích našich vzorníků dosahuje hniloba způsobená poškozením kmene zvěří značných rozměrů ve vodorovném i svislém směru. Nejširší hniloba je ve výšce 1,3 m, tedy v místě nejčastějšího poškození. Hniloba proniká až do dvou třetin výšky stromu. Množství hniloby u vzorníkových smrků ukazuje obr. obrázek. Kmen narušený v důsledku mechanického poškození hnilobou má také menší průměrný roční přírůst (viz. obr. obrázek na s. 620). Nepoškozený předrůstavý smrk stejných rozměrů jako smrk poškozený přirůstá na zdravém dřevě více než dvojnásobně. Obdobně je tomu i u smrků úrovňových, kde však objem hniloby poškozeného smrku je větší než jeho přírůst. Nejhorší stav je u podúrovňového, zastíněného smrku, který má vzhledem k nedostatku světla malou životnost. Hospodářské škody vzniklé v důsledku poškození smrků prokazují podíly palivového dříví na celkové zásobě čtyř zkoumaných porostů ve srovnatelných podmínkách (viz. obr. obrázek).

Poškozený smrk se často zahojí, ale na jeho kmeni zůstanou jizvy kryjící hnilobu. Tak vzniká skrytá vada ohrožující život stromu.

Viníkem škod způsobených v lese zvěří je pochopitelně člověk. Zvěř žije nezřídka v nepřirozených podmínkách, za nedostatku potravy a stálého vyrušování. Abychom mohli lovnou zvěř chovat správně, musíme především zvelebit les, což však není možno dovršit za rok nebo dva. A často od vkládání prostředků na obnovu lesů odrazuje právě dlouhá návratnost.

STAVY LOVNÉ ZVĚŘE V LETECH 1927 – 1987 VZROSTLY:

  • V České republice u zvěře jelení z 2 837 kusů na 17 597 (6,2krát), daňčí z 1 471 na 3 928 (2,7krát), mufloní z 55 na 6 962 (126,6krát), srnčí z 23 148 na 86 442 (3,7krát) a černé z 8 757 v roce 1873 na 34 776 v roce 1987 (4krát).

  • Ve Slovenské republice se od roku 1927 do roku 1987 zvýšil stav jelení zvěře z 1 362 kusů na 13 575 (10krát), daňčí ze 126 na 852 (6,8krát), mufloní z 37 na 1 187 (32,1krát), srnčí ze 4 451 na 12 692 (2,9krát) a černé z 1 261 na 13 590 (10,8krát). Číslice v závorce vyjadřují, kolikanásobně se stav lovné zvěře u nás zvýšil.

  • V České republice je zvěře mufloní skoro 127krát více, jelení 6krát, černé 4krát, srnčí 4krát a daňčí 3krát.

  • Ve Slovenské republice je zvěře mufloní 32krát více, černé 11krát, jelení 10krát, daňčí 7krát a srnčí 3krát.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Miroslav Vyskot

Prof. Dr. Ing. Miroslav Vyskot, DrSc., (*1924) vystudoval Lesnickou fakultu Vysoké školy zemědělské v Brně. Na této fakultě se zabýval diologií a pěstěním lesů. Je autorem monografie Čs pralesy (Academia, Praha 1981) ad.

Doporučujeme

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

O konzervování, zelené dohodě i konzervatismu

Michal Anděl  |  30. 9. 2024
Vesmír přináší v tomto čísle minisérii článků, které se zabývají různými aspekty konzervování. Toto slovo má různé významy, které spojuje...
Životní příběh Nicolase Apperta

Životní příběh Nicolase Apperta uzamčeno

Aleš Rajchl  |  30. 9. 2024
Snaha prodloužit trvanlivost potravin a uchovat je pro období nedostatku je nepochybně stará jako lidstvo samo. Naši předci jistě brzy...
Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame

Izotopy odhalují původ krovu z Notre-Dame uzamčeno

Anna Imbert Štulc  |  30. 9. 2024
Požár chrámu Matky Boží v Paříži (Cathédrale Notre‑Dame de Paris) v roce 2019 způsobil ikonické památce velké škody. V troskách po ničivé pohromě...