Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Je libo přírodní kadmium na houbách ?

(Ad Vesmír 75, 389, 1996/7)
 |  5. 11. 1996
 |  Vesmír 75, 604, 1996/11

Článek Jiřího Cibulky Cizorodé prvky v houbách mne zaujal zejména druhovou rozdílností v okořeněnosti hub kovovými pochutinami. Stejně se však nemohu rozhodnout, zda tělu dodati něco kadmia hřibem dubovým nebo muchomůrkou červenou. Chybí mi jeden kritický údaj – a to biologická dostupnost. Kadmium (a nejenom ono) se totiž některých chelátů náramně drží. Naše tělo se sice s nimi o ně bude přetahovat, ale nevím, jakou má šanci. Kdysi jsem pro prof. Eybla připravil nerozpustný (a nestravitelný) nosič s dithiokarbamátovými skupinami. Kadmium se myším v chelátu s tímto nosičem mohlo podávat po lžičkách; jak přišlo, tak vyšlo. Nejen to. Profesor Eybl nosičem krmil myši intoxikované kadmiem, a zákeřného kovu v těle myší ubývalo.

Zkrátka atomová absorpce mineralizovaného materiálu sice řekne, kolik olova, rtuti či kadmia mám na talíři ve smaženici. Ale co z toho tělo bude mít? Dokonce mám obavu, aby mi houby zpětným prostupem přes zažívací trubici nějaký ten iont těžkého kovu neuzmuly.

Jaroslav Drobník, Praha

Autorova odpověď:

Biologická dostupnost rizikových, ale i biogenních prvků je v posledních několika letech předmětem intenzivního výzkumu. Úroveň našich neúplných znalostí souvisí s postupným rozvojem komplikovaných analytických metod pro studium tzv. speciace prvků (a je jím i podmíněna), tj. druhu jejich chemické vazby ve sloučeninách. Je známo, že např. u arzenu, chromu, rtuti, cínu a olova existují jejich sloučeniny, které jsou poměrně netoxické, a naopak sloučeniny velmi jedovaté. Stále otevřeným problémem zůstává fakt, že většina našich platných norem, upravujících povolený maximální obsah rizikových prvků v potravinách, je stále založena na hodnocení pouze celkového obsahu prvku (bez ohledu na jeho chemickou vazbu). Takové číslo neříká nic o skutečné dostupnosti prvků pro organizmus. Případnou chelační (vazebnou) schopnost houbové hmoty, ve smyslu možného „vytahování“ prvků z organizmu, nelze teoreticky zcela vyloučit, ale vzhledem k nepravidelné a omezené spotřebě hub ji nepovažuji za prakticky významnou a snad ani za ohrožující zdraví konzumentů. Zájemce odkazuji na naši monografii: Cibulka J. et al.: Pohyb olova, kadmia a rtuti v biosféře. Academia, Praha 1991, 427 str.

Jiří Cibulka, Praha

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie

O autorech

Jiří Cibulka

Jaroslav Drobník

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...