M. Crichton: The Lost World

Nemoc šílených dinosaurů. Titul vypůjčený (či ukradený) od A. C. Doyla (u nás známý jako Ztracený svět), syžet okopírovaný do dosti hlubokých detailů z Jurského parku (kdo náhodou nezná Jurský park, viz recenzi A. M., Vesmír 71, 523, 1992/9). Narychlo posbíraná expedice vržená na ostrov sousedící s ostrovem zničeného „Jurského parku“; jak se ukáže, bývala zde tajná chovná základna pro jurskou rezervaci. Po zániku parku i jeho tvůrců se na ostrově vyvinul jedinečný „druhohorní“ ekosystém. Opět hrůzostrašné scény, opět dvě počítačově gramotné zázračné děti, které vše rozlousknou, opět neuvěřitelně zasahující Deus ex machina. I samotnému autorovi byl asi tento autoplagiát trapný, a tak se pojistil proti pokušení napsat ještě třetí pokračování podle stejného kopyta. Navzdory překotně se odvíjejícímu ději (a nulové možnosti se vyspat) zjistí členové expedice, že žádný z dinosaurů nedorůstá do své přirozené velikosti a umírá v rozpuku mládí. Příčina je zřejmá z archivů chovné stanice: Vylíhlí ještěři byli krmeni kafilerním extraktem obsahujícím ovčí tkáně. Takže dříve či později všichni umřou na nemoc šílených dinosaurů a bude po ekosystému. Další díl dinosauriády už proto M. Crichton (asi) nesplácá, což dává naději, že se tento výjimečný autor pustí do nečeho rozumnějšího.