Aktuální číslo:

2017/11

Téma měsíce:

Propaganda

Ilustrovaná encyklopedie A–Ž , 3 svazky

Encyklopedický dům, Praha 1995, CD ROM Praha 1996
 |  5. 10. 1996
 |  Vesmír 75, 574, 1996/10

Bez nápadné reklamy a za téměř ostentativního nezájmu sdělovacích prostředků se v r. 1995 objevily na knižním trhu v rychlém sledu (duben, červen, srpen) tři díly Ilustrované encyklopedie. Vydalo ji nakladatelství Encyklopedický dům, které si všeobecnou encyklopedistiku zvolilo za hlavní předmět své činnosti (jak se praví v předmluvě) a které se již r. 1993 uvedlo jednosvazkovým Encyklopedickým slovníkem, tehdy ještě bez ilustrací. V červnu 1996 prezentovalo nakladatelství LEDA, známé produkcí jazykových slovníků v knižní i elektronické podobě, CD-ROM s Českou multimediální encyklopedií, což je aktualizovaná verze zmíněné Ilustrované encyklopedie, doplněná o zvukové ukázky a videozáznamy.

Soudím, že tím došlo v českém kulturním životě k významné události a ta by neměla uniknout pozornosti čtenářů Vesmíru, kteří setrvávají na pozicích kritického myšlení a vědí, že důležitost jevu vůbec nemusí souviset s jeho nápadností. Ponechme zatím stranou evidentní fakt, že každá všeobecná encyklopedie vytváří ve svém kulturním prostředí určitý znalostní standard, jistou kodifikaci toho, co je významné. Pokládám za velmi nesamozřejmou samu skutečnost, že uvedené encyklopedie u nás po r. 1989 vznikly. Vytvoření všeobecné encyklopedie vyžaduje nejen určité znalosti, ale též čas a investice. Když koncem r. 1992 vedení ČSAV zrušilo to, co z Encyklopedického ústavu ještě zbývalo, bylo jasné, že s investicemi ze státního rozpočtu do encyklopedické tvorby to bude fakticky nemožné. Pokud jde o čas, výpočetní technika a privatizovaná polygrafie dokázaly přípravu a výrobu díla neuvěřitelně zrychlit, nicméně zorganizovat početný autorský kolektiv, vytvořit a zkoordinovat hesláře z mnoha oborů, redigovat a korigovat texty rozmanité úrovně – to vše je i v počítačovém věku nutno dělat takříkajíc ručně. Uvážíme-li, že Encyklopedický dům vznikl počátkem r. 1992 a že tvorba uvedených děl (Encyklopedický slovník 35 000 hesel, Ilustrovaná encyklopedie více než 45 000 hesel plus 3 000 většinou barevných ilustrací) probíhala v období popřevratového přehodnocování a rozsáhlých geopolitických změn, musíme uznat, že vytvoření prvních ucelených českých polistopadových všeobecných encyklopedií byl úctyhodný výkon. Redakční tým Encyklopedického domu by neměl zůstat v anonymitě: Mgr. Hana Bradnová, PhDr. Petr Fejtek, PhDr. Eliška Chrobáková, Ladislav Křehla, RNDr. Miloslava Lavičková, Ing. Alena Léblová, RNDr. Erika Pflegerová.

Ani převedení Ilustrované encyklopedie do multimediální podoby nebylo triviální záležitostí, byť text i obrázky již byly k dispozici v elektronické podobě. Hlavním přínosem firmy LEDA a jejího vůdčího ducha RNDr. Rudolfa Červenky bylo vytvoření programového vybavení, které v českém jazykovém prostředí umožňuje rozmanité a velmi efektivní způsoby vyhledávání, např. hledání slov, víme-li alespoň přibližně, jak se píší nebo i jen vyslovují. Multimediální všeobecná encyklopedie v jiném než anglickém jazyce byla v Evropě uvedena na trh poprvé před rokem, a to v němčině. Encyklopedický dům i LEDA prokázaly, že to dovedou také, i když potenciálních uživatelů je alespoň o řád méně.

Všeobecné encyklopedie jsou vždy výsledkem řady kompromisů: mezi oceánem faktů a reálným rozsahem díla, mezi zřetelem „národním“ a „světovým“, mezi solidně působící historičností a efemérní aktuálností, mezi explozivně se množícími poznatky přírodovědnými či technickými a humanitně zušlechťující moudrostí věků – v přízemnější sféře pak mezi omezenými finančními (a tím i časovými) možnostmi a touhou dílo neustále vylepšovat. Kde má ležet optimální řešení, je do značné míry věcí názoru, jistá vyváženost se pokládá za ctnost i zde.

Encyklopedický dům zvolil koncepci převážně krátkých hesel a dal si záležet na systematické provázanosti formou odkazů. Zmíněné protichůdné tendence se ustálily spíše na straně „světovosti“, aktuálnosti a přírodovědy. Byl-li spor mezi exaktností a srozumitelností, vyhrála většinou exaktnost (zejména v chemii). Při výběru ilustrací hrála evidentně roli jejich dostupnost. Dovedu si představit třeba v technických oborech velmi instruktivní a informačně bohaté obrázky, ale přiznávám zároveň, že nevím, kde a jak je momentálně za přijatelnou cenu sehnat. Velmi úspěšný byl ED v případě map a mnoha uměleckých děl, méně už u portrétů osobností.

Nejsnáze se kritizuje výběr hesel, zpravidla absence biografií, které recenzent pokládá za nepominutelné. Z novodobých českých postav zde tedy postrádám např. K. Ančerla, K. Feierabenda, H. Koželuhovou. (Josef Zvěřina – na rozdíl od Biografického slovníku – přítomen je.) Závažné věcné chyby jsem nenalezl. Pokládám uvedená díla za profesionálně solidní a kdo je koupí, neprohloupí.

Vyvstává však otázka, co dál. Je jasné, že multimediální provedení má nesporné výhody. Jakkoli máme ke knižní formě silný citový vztah, musíme uznat, že CD ROM zabírá mnohem méně místa, ale co je důležitější, jeho výroba je podstatně levnější, takže není problém např. dodávat majitelům encyklopedie za mírný poplatek třeba každoročně aktualizovanou verzi. Toto dilema ale nemám na mysli. Ptám se, zda má v desetimilionovém národě, zde a nyní, smysl usilovat o encyklopedii velkou, řekněme alespoň desetisvazkovou.

Hlavní, ale takřka jediný důvod pro její existenci vidím v tomto: od vydání posledního, necenzurovaného svazku takovéto encyklopedie uplynulo téměř šedesát let. Dějinné zvraty i změny v poznání světa i historie byly v tomto období natolik hluboké a zásadní, že je nutno je důkladně a poctivě reflektovat. O širém světě okolo se může i Čech dovědět ze zahraničních encyklopedií nesporné kvality. O vlastním světě mu nikdo jiný neřekne. Slova kultivování historické paměti národa mohou někomu znít příliš pateticky, ale lepší mne nenapadají. Připadá mi, že je právě vhodná doba, aby se shrnuly a srozumitelně a koncentrovaně široké veřejnosti předložily plody dlouhodobého bádání v oblastech, jako jsou husitství, komenologie, baroko, nemluvě o moderních dějinách. Velká česká encyklopedie je k tomu jak stvořená.

Prokázalo se, že jsou zde lidé, kteří vědí, jak na to technicky a organizačně. O kvalitách potenciálních autorů nemám ani stín pochybnosti. Zbývá jen drobnost: sehnat na to peníze. Odhaduji tu investici tak na sto milionů korun českých, z nichž větší část se pravděpodobně vrátí, všechny nejspíše ne. Na to není český národ dost početný a dost bohatý. Pokud se neojeví někdo jako Josef Hlávka, Velká česká encyklopedie bez podpory z veřejných zdrojů nevznikne. Je to tedy především záležitost veřejného mínění, mínění a vůle dostatečného počtu dostatečně přesvědčených občanů.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Různé
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Vladimír Roskovec

Doporučujeme

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Příběh orla mořského: Úspěšný navrátilec

Jan Andreska  |  20. 11. 2017
Přítomnost orla mořské v naší krajině patří mezi největší úspěchy české ochrany přírody. Co přispělo k jeho návratu a ke vzniku stabilní populace?
Stejně, stejně, a přece jinak

Stejně, stejně, a přece jinak

Tomáš Grim  |  6. 11. 2017
Bádáme-li experimentálně, předpokládáme, že se tím dozvídáme něco o reálném světě – a ne pouze o tom, jakou metodu jsme použili. A pokud nás...
Na hrdinský příběh zapomeňte

Na hrdinský příběh zapomeňte

Ondřej Vrtiška  |  6. 11. 2017
Americký neurovědec Stuart Firestein studuje čich, ale v rozhovoru na to vůbec nepřišla řeč. Proč jsme si s ním tedy povídali? S chlapíkem, který...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné