Odpadek klinickým zlatem?

Zdá se, že to, s čím se při porodu zacházelo jako s odpadkem, může poskytnout vyhlídky na život dětem s leukemií, a v budoucnu snad i s aidsem a autoimunitními chorobami, jako jsou diabetes a reumatická artritida.

Vtip spočívá v tom, že pupeční šňůra obsahuje mnoho kmenových buněk s markery CD34, které se normálně vyskytují v kostní dřeni. Tyto buňky se neustále regenerují a diferencují do ostatních typů buněk. Kmenové buňky jsou klíčové při transplantacích kostní dřeně. Je výhodnější transplantovat kmenové buňky z pupeční šňůry než z kostní dřeně? Pupeční šňůra může být uchovávána a tak mohou být transplantovány zpět svému “majiteli″. Mohou však být rovněž transplantovány nepříbuznému pacientovi, neboť mají sníženou imunoreaktivitu. Na světě již bylo provedeno asi 75 transplantací. Začínají se objevovat banky pupečních šňůr.

Úspěch těchto transplantací zrodil další nápady: proč tyto kmenové buňky nevyužít pro genovou terapii? Přidáme-li gen do kmenové buňky před transplantací, je teoreticky možné, že se tento gen exprimuje ve všech krevních buňkách.

Eliane Gluckman se svým týmem zkoušela transplantaci kmenových buněk z pupeční šňůry u dítěte nevyléčitelně nemocného Fanconiho anemií. Roku 1992 hematolog David Harris založil první banku pupečních šňůr – uložil do ní pupeční šňůru svého syna Alexandra.

Science 268, 805-806, 1995