Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

České národní názvosloví ptáků – ano, či ne?

 |  5. 7. 1995
 |  Vesmír 74, 393, 1995/7

Ve Vesmíru 74, 227, 1995/4 a Vesmíru 74, 228, 1995/4 byly otištěny dvě recenze (J. Zrzavý, P. Brandl) českého názvosloví ptáků, publikovaného v překladu knihy A. Goslera “Atlas ptáků světa″ (The Hamlyn Photographic Guide to Birds of the World). K těmto recenzím byla připojena nikdy nezveřejněná 40 let stará kritika prof. Julia Komárka na “Soustavu a jména živočichů″ z r. 1955. Zcela negativní obsah všech recenzí je lapidárně korunován závěrečnou větou J. Zrzavého: “Myslím si, že všichni vzdělaní Češi jsou blázni.″ Poněvadž jsem osobou víceméně odpovědnou za celou záležitost, beru na sebe i toho vola, namalovaného mistrem Renčínem (je to ostatně můj první portrét, a to ještě od mého oblíbeného kreslíře). Nicméně bych se rád k celé záležitosti vyjádřil.

Uveřejnit v dané souvislosti recenzi prof. Komárka není patrně na místě. V některých ohledech jsme vycházeli ze zásad jím prosazovaných (neklást rovnítko mezi vědecká a národní jména – viz komplikace u českých jmen rostlin), některé jeho názory se ukázaly při zpracování českého názvosloví různých živých organizmů jako neudržitelné (užívání pouze jednoho jména pro druhy, položení druhového jména před rodové). Je nutné ještě zdůraznit, že jde o české zoologické názvosloví, které není povinně totožné s běžně používanými názvy – žádný myslivec není nucen střílet bažanta obecného, mistr Tomeček nemusí psát o strhující písni slavíka tmavého. Hlubší zájemce bych odkázal na můj článek v Biológii 1967, 473.

Základní otázkou, položenou v obou recenzích, je vhodnost nebo nutnost existence českých jmen všech ptačích druhů. Stručně shrnu důvody, pro které jsme se k tomu nakonec rozhodli:

  • Trvale se zvyšující počet dotazů na česká jména různých exotických ptačích druhů ze strany překladatelů literatury (nejen odborné), televizních filmů, pracovníků zoologických zahrad, muzeí, odborněji fundovaných cestovatelů aj. Přitom není dopředu jasné, která jména budou zapotřebí. Řešení, o němž se uvažovalo před časem (české jméno širšího taxonu + vědecké jméno, např. mravenčík Thamnophilus cryptoleucus), nepřijali příznivě překladatelé – požadovali jakékoliv české jméno.
  • Není reálná možnost dokumentace dosud vytvořených, a zejména nově vytvářených jmen. Je tedy možné nalézt stejný druh v různých zoologických zahradách nebo knihách pod několika různými jmény, zlepšení situace při dalším libovolném vytváření jmen nelze očekávat. Tato situace má i zcela překvapivé aspekty: Doporučuji podívat se na názvosloví ptáků v našich zákonných předpisech včetně překladů mezinárodních konvencí.
  • Při spontánním vytváření jmen ad hoc nelze očekávat systémový přístup, který by v nezbytné míře respektoval systematickou funkci názvosloví.
  • Potřebu zabránit chaotickému pojmenování jednotlivých druhů pocítili u nás zejména chovatelé, kteří zpracovali kompletní české názvosloví (dokonce do subspecií) některých ptačích skupin. Podobně začali vydávat úplné monografie jednotlivých skupin prof. Veselovský a jeho spolupracovníci v edici “Zvířata celého světa″. Porovnejte si však česká jména papoušků, vydaná ve stejném roce (S. Chvapil v publikaci ČSCHDZ “Přehled soustavy a česká jména ptáků″, J. Felix v publikaci “Papoušci″ ve jmenované edici, obě 1979).
  • Se vznikem světových check-listů ptáků vznikají i národní názvosloví všech ptačích druhů. Připravuje se i světový přehled národních názvů, vyvolaný zejména nutností osvětové a propagační práce v ochraně mnoha set ohrožených ptačích druhů.

Druhým základním problémem je tvorba nových jmen. Musím zdůraznit, že jsme se snažili zachovat všechna dosud použitá česká jména, možná však naše dokumentace nebyla úplně kompletní, někde došlo k nedopatřením (korektury nám nebyly umožněny).

Základní zásady pro nová jména byly:

  • Jedno české jméno (rodové) může být použito pro více příbuzných rodů nebo celý vyšší taxon (např. řád myšáci, trogoni aj.).
  • Česká jména (rodová) by neměla přesahovat čeleď (např. v čeledi strnadovitých by nemělo být použito jméno pěnkava).
  • Nová česká druhová jména byla vytvářena souhlasně s druhovým jménem vědeckým (např. fuscus – hnědý). Pokud bylo vědecké jméno nevhodné, pak jsme se drželi anglického jména, teprve ve třetí řadě bylo jméno voleno jiným způsobem.

Pro věcné uzavření celé záležitosti se uvažuje o následujícím postupu:

  • Během roku 1996 bude zpracována publikace “Soustava a jména ptáků světa″, obsahující u každého druhu kompletní vědecký název, české a anglické jméno, stručné údaje o rozšíření a geografické diferenciaci, nejdůležitější synonyma, popřípadě taxonomické poznámky (u forem hodnocených někdy jako druh, někdy jako subspecie).
  • Do této publikace budou vzaty v úvahu všechny poznámky, opravy a návrhy na změny k českým jménům uvedeným v ″Atlase″, pokud přijdou do konce roku 1995. Velkou pomocí by bylo uvést vždy konkrétně pro každé zamítané jméno návrh jména vhodnějšího.
  • Všechny alternativy jmen vyhovujících z hlediska obsahového a jazykového vybere širší fórum (v anketě, při konferenci apod.).

Domníváme se, že tento postup každému zaručí maximální možnost uplatnit své názory. Je však nutné počítat s tím, že jednak nebudou všichni spokojeni se všemi jmény, jednak názvosloví není zákonnou normou, která by musela být dodržována. Není tomu tak ani dnes – viz např. česká jména našich ptáků v překladu knihy H. Frielinga “Co to tu létá″ z r. 1993. Nové názvosloví je nutno chápat jako příspěvek ke standardizaci českého zoologického názvosloví, nelze počítat s jeho naprostou strnulostí a dodržovat ho je věcí určité odpovědnosti. Vhodnost jednotlivých jmen ukáže pouze praxe, ale bez jednoznačných termínů je obtížná jakákoliv komunikace, nejen ve vědě.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Zoologie
RUBRIKA: Diskuse

O autorovi

Karel Hudec

Doc. RNDr. Karel Hudec, DrSc., (*1927) vystudoval Přírodovědeckou fakultu MU v Brně. Pracoval v Ústavu pro výzkum obratlovců a v Ústavu systematické a ekologické biologie ČSAV. Zabývá se ekologickou ornitologií. Působí v Ekologickém institutu a v Nadaci Veronica, jejímž cílem je podporovat šetrný vztah k přírodě. Je hlavním autorem trojdílné publikace „Ptáci“ z řady Fauna ČR a SROV.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné