Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Historie jáchymovského uranu

(Vesmír 73, 504, 1994/9)
 |  5. 3. 1995
 |  Vesmír 74, 166, 1995/3

Předesílám, že jsem dlouholetý odběratel a čtenář Vesmíru. Jsem si také vědom, že politické události se více či méně vždy promítnou do pojetí a náplně i takových odborných časopisů, jako je Vesmír. Život mne přitom naučil, že rozhodující je míra všeho. V případě citovaného článku jde o míru objektivity předávaných informací.

K líčení historie do r. 1945 uvedu jen několik vybraných poznámek: Je popisován převážně geologický a technický vývoj, z historie pak zejména střet Šliků s panovníkem. Postrádám však jakoukoli zmínku o sociálních podmínkách a o vlivu na okolní prostředí (včetně např. kácení lesů) ap. Snad stála za zmínku i osobnost známého Agricoly. Chybí mi také alespoň stručné pojednání o problémech státních dolů za 1. republiky. Zejména mne však mrzí, že se autorka s ohledem na pojetí článku nezmínila o výnosu bývalého revírního báňského úřadu v Karlových Varech z r. 1938, jímž byly vydány předpisy, první svého druhu na světě, o větrání dolů na uranovou rudu. Byly to jediné závazné předpisy, na svou dobu pokrokové, a platily u nás do r. 1957; od té doby byly úměrně novým poznatkům několikrát upravovány, takže současné nejvyšší přípustné koncentrace radonu a jeho rozpadových produktů jsou 22krát nižší (i když srovnání je s ohledem na kvalitativně odlišné pojetí jen přibližné).

K novodobé historii jáchymovského uranu čerpala autorka podklady z publikací, které sledovaly jiný účel než historii jáchymovského uranu. Neupírám nikomu právo na subjektivní popis a hodnocení, avšak nemyslím, že se mohou stát jediným zdrojem k článku, který by měl dát souhrnný a pokud možno objektivní pohled na jáchymovský uran. Průzkum, těžba a odbyt uranu byly prováděny podle smlouvy ČSR - SSSR z r. 1945, kterou uzavřela nekomunistická vláda a podepsal nekomunistický ministr. Dnes je ještě obtížné dovolávat se pochopení pro tehdejší situaci a pro skutečnost, že po Hirošimě a Nagasaki přispěl v prvých poválečných letech jáchymovský uran k obnovení vojenské rovnováhy mezi oběma velmocenskými bloky a k zábraně přeměny studené války v atomovou. Stejně obtížné je odkazovat na podklady, z nichž vyplývá, že k žádnému drahému placení Sovětskému svazu, údajně za osvobození nedocházelo a že zmíněná smlouva založila vznik obchodních vztahů i v této oblasti. Navíc chybí vzhledem k názvu a pojetí článků údaj, že jáchymovský rudní revír se na citovaném množství vývozu podílel přibližně jednou dvacetinou, protože patřil k ložiskům malým až středním.

Práce vězňů na jáchymovských dolech je samozřejmě smutnou kapitolou. Pro hospodářské vedení byli vězni smluvní pracovní silou stejně jako četní brigádníci z celé republiky, se stejnými pracovními, bezpečnostně-hygienickými a mzdovými podmínkami. V pozdějších letech (šedesátých) byla v rámci souboru sociálně hygienických opatření započítávána léta, která jednotliví vězni v minulosti na dolech odpracovali. Je možno otevřeně dodat, že vězni byli pro hospodářské vedení z různých důvodů velmi nákladnou pracovní silou.

K tvrzením uvedeným v závorce předposledního odstavce článku nelze oponovat vyčerpávajícím způsobem - tedy alespoň příklady: V jáchymovských dolech se zásadně vrtalo od počátku z podpěry a s vodním výplachem; již v padesátých letech bylo předepsáno umělé větrání - to vše nebylo v tehdejším čs. rudném hornictví zvykem. Mimořádná podpora politických a státních orgánů umožňovala zavádění strojů a zařízení, které byly v dané době moderní. K ručnímu přebírání rudy na dobývkách: Není znám z oné doby v celém světě jiný způsob při selektivním dobývání rud z tenkých rudních žil; v padesátých letech byla však právě z hygienických a technologických důvodů zaváděna metoda selektivně-valová, odstraňující ruční práci s rudou a umožňující nasazení mechanizace. Ostatně s vězni pracovali i civilní pracovníci a ti se snažili kvůli výdělkům dostat právě na bohaté rudní dobývky. Doba fárání byla pro všechny stejná a zákonem předepsaná. Vražedné pracovní tempo je subjektivní pojem; normy platily pro všechny stejně a byly v průměru značně překračovány. Zmínka o plísních je z kategorie thrillerů a prozrazuje naprostou nevědomost autorů o podstatě výzkumů Dr. Adámka v této oblasti.

Je mi líto, že autorka nenašla jediný kladný příklad v novodobém čs. uranovém hornictví, i když báňští odborníci uznávají jeho přínos pro báňskou vědu a techniku. Omluvou budiž nešťastné nadměrné utajování v minulosti a rozporné hodnocení jeho poslání. Historii však nelze psát z jednostranně vybíraných podkladů, a pokud se tak již stalo, měla autorka svůj článek nazvat příspěvkem a osobním názorem na jáchymovský uran. Pro objektivní hodnocení je dost podkladů ve sbornících sympozia Hornická Příbram ve vědě a technice, v časopise Rudy nebo v publikaci Československá ložiska uranu (ČSUP v SNTL, 1984).

Pozn. redakce: Nechceme na stránkách Vesmíru vést diskusi o pracovních podmínkách vězňů v uranovém průmyslu, ani o pracovních podmínkách civilních pracovníků. Vražedné pracovní tempo možná subjektivní pojem je, průměrná délka života a úrazovost u těchže skupin patrně nikoli. Autorka psala především o starší historii jáchymovského uranu inspirována posteskem z Vesmíru z r. 1884, že nepodařilo se dosud užíti uranu měrou ještě rozsáhlejší . Zmínka o práci vězňů je okrajová. Agricolovi byl věnován samostatný článek (J. Folta, Vesmír 73, 76, 1994/2). Role bývalého SSSR při těžbě jáchymovského uranu bude předmětem ještě mnoha studií. V této souvislosti připomínáme také jednu kapitolu v knize K. Pacnera: Atomoví špioni. To, co bude nutné, je oddělit nepodložené pověsti (byť psané) od toho, co skutečně bylo.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Historie

O autorovi

Miroslav Kolek

Ing. Miroslav Kolek, CSc. (*1925) vystudoval Vysokou školu báňskou v Ostravě a vysokou školu ekonomickou v Praze. Produktivní část svého života strávil v různých funkcích v čs. uranovém hornictví.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné