Ze starších ročníků Vesmíru

Nový dárek Evropy Americe.

E. A. Schwarz zmiňuje se v časopise “Insect Life″ o hmyzu Nicobium (Anobium) Hirtum, který má vlasť svou v již. Evropě a nyní nepozorovaně šíří se v sev. Americe. Tento škůdce starých knih dostal se do Ameriky se starými výtisky různých děl, které poslány byly do soukromých anebo veřejných biblioték. Jen v Luisianě bude nutno spáliti aspoň 8–9000 svazků, aby se ostatek zachrániti mohl a další šíření i spousta, kterou tento parasit knih dělá, se zamezila. Účinný prostředek proti hmyzu svrchu zmíněnému není znám, možná že bude jej možno ničiti některým způsobem vykuřování.

Vesmír 1. listopadu 1895, str. 24

O vrostlých kaménkách ve stromě.

Dlouho zůstávalo nejasno, jakým způsobem mohou se do pně stromu dostati kaménky různé velikosti, zcela jsouce zarostlé. Bedlivá zkoumání vedla konečně dle Will. Marshalla k tomu, že vypátrán pravý vznik podivných těchto úkazů. Někteří druhové datlů totiž rádi sbírají kaménky, ohlazené a plodům dosti podobné, zanášejíce tytéž do svých skrýší; u jehličnatého stromu, zvaného ″sugar-pine″ v Kalifornii byly případy ty nejčastěji pozorovány a odtud také prozrazeny. Když datel skrýš svou pak opustí, buď zahynuv nebo jinam odletnuv, zůstávají ve skrýši jím snesené kaménky zapomenuty a během doby v kmeni stromu zcela zarostou. Skácený takový peň rozpozná se pak při řezání pilou, náhodou narazící na podobnou skrýši, bývalé to zamilované místečko datlovo.

Vesmír 1. listopadu 1895, str. 23

Výroba papíru.

Jistý učenec uvádí v ″Journal des Débats″, že jest té doby v celém světě 3985 továren na papír, které vyrábějí do roka 7094 milionů knih papíru. Ze všech národů zeměkoule spotřebují nejvíce papíru Angličané a sice průměrně každý obyvatel 11 a půl knihy. Pak následuje Amerika s 10 a čtvrt knihou na jednu osobu, na třetím místě jest Německo s 8 knihami a na čtvrtém Francie se 7 a půl knihou na jednotlivce. Po řadě následují pak dále Rakousko-Uhersko, Italie, Mexiko, a ostatní státy.

Vesmír 15. listopadu 1895, str. 36

Práce krtkova v zimě.

Jourdain předložil franc. akademii věd v Paříži v říjnu t.r. zprávu “Effets de l’hiver de 1894–95 sur la faune des côtes″, ve které zmiňuje se též o neobyčejné síle krtkově, která tím se jevila, že na půdě zamrzlé do hloubky 10–15 cm objevovaly se známé krtiny. Jest ku podivu, jak mohl podzemní kutil tento prohrabati se vrstvou země tak tvrdou, že bylo těžko motykou ji prokopati.

Vesmír 15. listopadu 1895, str. 36

Kteří hlemýždi byli dříve,

zda nazí či skořápkatí? Zajímavou otázku tuto probírá nejnověji francouzský přírodopisec Godwin-Austen, zkoumaje druhy indických Zonitesů. Některé nálezy usvědčují jej totiž v tom náhledu, že nazí plžové povstali teprve od skořápkatých. Zprvu byl každý takový živočich opatřen skořápkou, někdy dojista nepohodlnou; ale pak vlivem ponebí a poměrů životních stala se mu schránka ta zhola zbytečnou i zbavoval se jí pozvolna, až té doby druhy kdysi skořápkaté teď spatřujeme nahé. Jak asi srovnati tento náhled Godwin-Austenův s našimi slimáky? Byla by vápnitá destička pod štítem a zrnka u rodu Arion pouhým zbytkem bývalé skořápky?

Vesmír 15. listopadu, str. 35