Aktuální číslo:

2018/6

Téma měsíce:

Komunikace

Páni vědci, vzpamatujte se!

Každý přece může hospodařit se svým volným časem jak chce
 |  8. 11. 1995
 |  Vesmír 74, 646, 1995/11

Občas slýchám, že kolegům-popularizátorům po straně vyčítáte, že by se místo sepisování článků a úvah měli víc věnovat vědě. Ale ruku na srdce, znáte jejich vědeckou produkci a jejich citační indexy? Nejsou popularizátoři lepšími badateli než vy, protože mají větší dar invence? Nemluví z vás spíš závist, že dělají něco, co vy neumíte, anebo na co jste příliš líní? Každý přece může hospodařit se svým volným časem jak chce.

Taky si nemyslete, že z takového psaní může někdo zbohatnout. Tak dobře u nás neplatí žádná redakce a žádné nakladatelství. Honoráře jsou jenom skromným příspěvkem, nejednou dost vydřeným. Kolegové, kteří kromě bádání a přednášení ještě bokem podnikají, jsou na tom mnohem líp.

Moc bych si přál, aby i u nás nastala doba, kdy velké vědecké projekty bude schvalovat parlament – tak jako americký Kongres. Pak budou muset zástupci těchto projektů nevědomým poslancům či senátorům, kteří cítí odpovědnost vůči svým voličům za co nejnižší daně, vysvětlovat, k čemu potřebují tolik peněz. Občané mají právo vědět, na co jdou peníze z jejich daní – a tihle vaši kolegové se jim to pokoušejí co možná nejjednoduššími slovy vysvětlit. Páni vědci, pak budete muset mluvit jasně a srozumitelně, bez cizojazyčných termínů a vzorečků! Kdyby to začalo zítra, nezbylo by vám nic jiného, než poprosit své kolegy-popularizátory a vystrčit je tam místo sebe. Proto vám doporučuju: neházejte ošklivými slovy po těch, kteří pracují na veřejnosti za vás, naopak se je pokoušejte napodobovat, abyste, až přijde čas, dokázali poslancům vše vysvětlit sami.

Všimli jste si, že od listopadové revoluce se stále víc problémů propírá na veřejnosti? Financování Akademie věd i vysokých škol, úroveň vědeckých institucí i počty skutečně kvalifikovaných badatelů a pedagogů, reorganizace Akademie věd, výzkumných ústavů, fakult i kateder. To je úplně nový jev. A je to jev zdravý, nezbytný pro vytvoření demokratické společnosti a jejích autoregulačních mechanizmů.

Pokud má tahle společnost dobře fungovat, pak ať jedině záležitosti tajných služeb zůstávají tajné. Všechno ostatní by mělo probíhat pod kontrolou veřejnosti. Musíte si na to zvyknout, i když vám to komplikuje život. Každý vám spíš odpustí chybu, než když zaboříte hlavu do písku jako pštros.

Berlínská zeď mohla být proražena za jedinou noc. Jenže nánosy nedemokratického myšlení zůstávají – ve větší či menší míře – v myšlení každého z nás, často si je ani neuvědomujeme. Obávám se, že celá generace aktivních občanů této republiky se určitých recidiv tohoto myšlení nikdy nezbaví a že teprve generace dnešních studentů budou jednou myslet a jednat zcela demokraticky... /Redakčně kráceno/

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Eseje

O autorovi

Karel Pacner

Ing. Karel Pacner (*1936) vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V deníku Mladá fronta Dnes se zabýval popularizací vědy. Napsal 20 knih a je autorem dvou televizních seriálů (o kosmonautice a čs. špionech).

Doporučujeme

Tři sestry postmoderních válek

Tři sestry postmoderních válek

Eva Bobůrková  |  4. 6. 2018
Mohli to být i vaši sousedi, ale teď to jsou váleční zabijáci. Proč jdou tito chlapi do války? Jiní muži jdou zase vydělávat do ciziny a v rodné...
Tajná služba hlásí

Tajná služba hlásí

Tereza Petrusková  |  4. 6. 2018
Nepochybně i teď, kdy čtete tyto řádky, někdo ve vaší blízkosti odposlouchává. Nemusí to být nutně policie, podezřívající vás z organizovaného...
Neznámá tvář molekul života

Neznámá tvář molekul života

Ondřej Vrtiška  |  4. 6. 2018
Vztah nukleových kyselin a proteinů je podle středoškolských učebnic poměrně prostý. DNA nese dědičnou informaci, RNA je její poslíček a proteiny...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné