Aktuální číslo:

2026/10

Téma měsíce:

Spojení

Obálka čísla

K významu sexuality v evoluci

 |  5. 1. 1995
 |  Vesmír 74, 55, 1995/1

I když nepohlavní rozmnožování je pro řadu forem velmi efektivní, jsou tyto druhy obecně jen krátkodobými, dočasnými výhonky pohlavně se rozmnožujících předků. Je dávno známo, že ačkoliv pohlavní rozmnožování nepřináší individuu žádnou výhodu, je výhodné pro evoluci druhu. Je výhodné i tehdy, když uvážíme dvojnásobné “náklady″ spojené se vznikem samečků ve srovnání s rozmnožováním partenogenetických samiček.

Téměř všeobecně přijímaným názorem je, že výhoda sexuálního rozmnožování spočívá v produkci geneticky rekombinovaných potomků, což činí populaci schopnější přizpůsobit se působením přírodního výběru měnícímu se prostředí. I když tato hypotéza je velmi přitažlivá a pravděpodobná, je velmi obtížné ji přímo potvrdit kritickým pozorováním nebo pokusy.

J. F. Crow z univerzity ve Wisconsinu (USA) v článku pro Developmental Genetics (15:205, 1994) uvažuje o jiné výhodě pohlavního rozmnožování. Je to seskupování škodlivých mutací umožňující eliminaci několika z nich současně jedinou “genetickou smrtí″. Nepohlavně se množící druhy, permanentně diploidní, je mohou odstranit jen v tom genotypu, ve kterém se objevily. Při výskytu jedné i více škodlivých mutací na zygotu (oplozené vajíčko) se musí vyvinout mechanizmus, který je účinně eliminuje. Test hypotézy mutační zátěže by spočíval ve zjištění, zda výskyt škodlivých mutací je obecně tak vysoký, jak naznačují údaje získané na drozofile. Nelze bohužel zatím zjistit, jaká část mutací je škodlivá, i když molekulární a evoluční výzkumy skýtají informace o celkové mutační rychlosti. Tato hypotéza má jistě svou váhu a není v rozporu s uvedeným, obecně přijímaným názorem, nýbrž je spíše doplňující součástí tohoto pohledu.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Sládeček

Prof. Ing. RNDr. František Sládeček, DrSc., (1916–1997) vystudoval Fakultu lesního inženýrství ČVUT a Přírodovědeckou fakultu UK. Před odchodem do důchodu přednášel vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se zejména experimentální embryologií.

Doporučujeme

Jakou barvu má vesmír

Jakou barvu má vesmír

Soňa Ehlerová  |  2. 11. 2026
Černá a bílá jsou pro mnoho lidí i barvami vesmíru (kosmu). Z pohledu člověka naprosto oprávněně: s výjimkou nejjasnějších objektů není lidské oko...
Jak mozek reguluje růst nádorů

Jak mozek reguluje růst nádorů uzamčeno

Mozek je nejvyšším řídicím centrem lidského těla. Zpracovává smyslové vjemy, vznikají v něm emoce, myšlení, řídí náš pohyb, ale také funkci...
Rostliny a dějiny

Rostliny a dějiny

Martin Soukup  |  2. 11. 2026
Koně, kozy, skot, také pšenice, ječmen, kukuřice a další domestikované druhy fauny a flóry. Nejen tomu se věnuje kniha Rostliny a rozkvět a pád...