Aktuální číslo:

2018/5

Téma měsíce:

Bolest

K významu sexuality v evoluci

 |  5. 1. 1995
 |  Vesmír 74, 55, 1995/1

I když nepohlavní rozmnožování je pro řadu forem velmi efektivní, jsou tyto druhy obecně jen krátkodobými, dočasnými výhonky pohlavně se rozmnožujících předků. Je dávno známo, že ačkoliv pohlavní rozmnožování nepřináší individuu žádnou výhodu, je výhodné pro evoluci druhu. Je výhodné i tehdy, když uvážíme dvojnásobné “náklady″ spojené se vznikem samečků ve srovnání s rozmnožováním partenogenetických samiček.

Téměř všeobecně přijímaným názorem je, že výhoda sexuálního rozmnožování spočívá v produkci geneticky rekombinovaných potomků, což činí populaci schopnější přizpůsobit se působením přírodního výběru měnícímu se prostředí. I když tato hypotéza je velmi přitažlivá a pravděpodobná, je velmi obtížné ji přímo potvrdit kritickým pozorováním nebo pokusy.

J. F. Crow z univerzity ve Wisconsinu (USA) v článku pro Developmental Genetics (15:205, 1994) uvažuje o jiné výhodě pohlavního rozmnožování. Je to seskupování škodlivých mutací umožňující eliminaci několika z nich současně jedinou “genetickou smrtí″. Nepohlavně se množící druhy, permanentně diploidní, je mohou odstranit jen v tom genotypu, ve kterém se objevily. Při výskytu jedné i více škodlivých mutací na zygotu (oplozené vajíčko) se musí vyvinout mechanizmus, který je účinně eliminuje. Test hypotézy mutační zátěže by spočíval ve zjištění, zda výskyt škodlivých mutací je obecně tak vysoký, jak naznačují údaje získané na drozofile. Nelze bohužel zatím zjistit, jaká část mutací je škodlivá, i když molekulární a evoluční výzkumy skýtají informace o celkové mutační rychlosti. Tato hypotéza má jistě svou váhu a není v rozporu s uvedeným, obecně přijímaným názorem, nýbrž je spíše doplňující součástí tohoto pohledu.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Evoluční biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Sládeček

Prof. Ing. RNDr. František Sládeček, DrSc., (1916–1997) vystudoval Fakultu lesního inženýrství ČVUT a Přírodovědeckou fakultu UK. Před odchodem do důchodu přednášel vývojovou biologii na Přírodovědecké fakultě UK v Praze. Zabývá se zejména experimentální embryologií.

Doporučujeme

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Na Jižní Georgii už potkana nepotkáte

Pavel Pipek  |  12. 5. 2018
Sotva se Novozélanďané pochlubili úspěšnou eradikací myší z Ostrova protinožců (viz Vesmír 97, 264, 2018/5), přišli ochranáři z Jižní Georgie...
Ochota zabíjet

Ochota zabíjet

Marek Janáč  |  2. 5. 2018
My lidé se nevraždíme jen tak. Máme své preference při tom, koho zabít a koho ušetřit. Když už překročíme psaná i nepsaná většinová pravidla...
Antropologie bolesti

Antropologie bolesti

Martin Soukup  |  2. 5. 2018
Bolest má krom jiných hledisek i svůj antropologický rozměr. Z mezikulturního srovnání v historii i v současnosti je evidentní, že bolest je v...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné