Atmosférická koncentrace metanu ovlivňuje schopnost půd konzumovat metan
| 5. 9. 1994 | Vesmír 73, 534, 1994/9
Zajímavý případ pozitivní zpětné vazby popisují badatelé z univerzity státu Maine ve Walpolu. Uvádí se, že půdy pohltí ročně asi 30–40 Tg metanu. Množství půdou spotřebovaného metanu závisí na množství vody v půdě, na způsobu využívání půd a na koncentraci amoniaku. Amoniak silně brání dosud neúplně známými a nejistými mechanizmy konzumaci metanu půdou. I když pak koncentrace amoniaku poklesne, snížená spotřeba metanu přetrvává ještě léta. Z laboratorních experimentů vyplývá, že čím vyšší je koncentrace metanu, tím více amoniak inhibuje spotřebu metanu. Protože v minulosti stoupal vstup amoniaku do půd stejně jako koncentrace metanu, schopnost půdy spotřebovat metan klesla. Nature 370, 282–284, 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem 
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná 
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak 
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...