Ze starých ročníků Vesmíru

O pamětihodných vynálezech amerických

promluvil u příležitosti stoleté slavnosti zákona patentového (výsadního) Robert S. Taylor, zmíniv se v úvodě, že skutečným a trvalým bohatstvím světa jsou jeho myšlénky. Schází právě jen ještě rok do století, co duchem mladého učitele v Georgii probleskla myšlenka, že by se mohl sestaviti stroj, který pomocí zvlášní pilky odděloval by vlákna bavlněná se semen. S myšlenkou tou rozbřeskla se doba laciných látek bavlněných. O šest let později objevil se první šicí stroj, aby sešíval látku, a tak vznikla doba laciných oděvův. Tyto dvě myšlénky oděly člověka takořka v novou kůži.

Vesmír 15. srpna 1894, str. 251

Omlazení

je heslem dne u mnohých, kdož jednak potřebují se cítiti mladšími, jednak u těch, kdo chtějí vydělati uměním omlazovati hodně peněz. Nelze popříti, že je to velmi závažný problém, co je příčinou stárnutí a jak uchrániti organismus před ním a před smrtí. Ale je to jistě problém velice složitý, zvláště u obratlovců a tedy také u člověka. Jistě nebude rozluštění tak jednoduché, jak někteří biologové tvrdí. Proto jen s největší opatrností třeba přijímati občasně se vyskytující zprávy o nových metodách omlazovacích. Poslední takovou zvěstí je zpráva lékaře Dra Paise, že se mu podařilo docíliti omlazení živočichů působením radia. Výhodou je prý, že není třeba žádné operace. Podrobnosti metody nejsou dosud známy.

Vesmír 2, str. 157, 1924/7

Metrická soustava

byla přijata definitivně Ruskem zákonem ze dne 25. března 1921, závazně zavedena též v Japanu. Čína počala r. 1918 s unifikací měr a vah. Jednotka délky tché stanovena na 32 cm... V Siamu byla v některých východních okresích zavedena metrická soustava již r. 1889...

Jen Angličané a Spojené státy se přidržují s tvrdohlavostí, hodnou lepší věci, svých liber, mil, stop a palců.

Vesmír 2, 187, 1924/8

Počet německých posluchačů lékařství a přírodních věd.

Podle statistiky časopisu Naturwissenschaften bylo na německých univerzitách Německa, Rakouska a naší republiky v zimním běhu r. 1923/24 16 941 posluchačů lékařství a 9 491 přírodozpytců. Největší počet posluchačů obou oborů má universita vídeňská (2943 a 1700), následuje universita berlínská (1967 a 787), mnichovská (1394 a 731), německá universita pražská (1136 a 406). Nejméně mediků má Münster (167), nejméně přírodozpytců Rostok (18). Zajímavo je, že statistika se netýká německých universit švýcarských. Ty se neodvažuje časopis zahrnovat do oblasti Velkého Německa.

Vesmír 2, 196, 1924

Dnes víme, že jádro zemské má vlastnosti tělesa pevného, jehož rigidita mnohokráte převyšuje rigiditu ocele. Plyne to přesvědčivě z pozorování přílivu a odlivu moří, z konstatovaných variací polových výšek, a z gravitačních měření geodetických. Není proto myslitelno, že by jádro mohlo býti plynné anebo tekuté... Oprávněnost našich výroků dokazují zejména transversální vlny seismických rozruchů.

Vesmír 2, 173, 1924