Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Proces ozývání

 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 465, 1994/8

Staré úsloví o volání do lesa a ozývání se z něj má ještě jednu hlubší a méně triviální rovinu nežli tu, kterou lze vyjádřit naučením, že co sami nemáme rádi, nemáme činit jiným a že statisticky vzato se dobré většinou odměňuje dobrým a naopak. Postupná ztráta víry v objektivitu posuzování světa mimo nás, přicházející v průběhu našeho století od atomové fyziky k T. Kuhnovi a P. Feyerabendovi, ukazuje stále důtklivěji, že svět je nám ze všeho nejspíš zrcadlem, ve kterém toužíme v posledku spatřit sami sebe (k těmto sociomorfním modelacím v biologii řečeno více v autorově článku Příroda a společnost, Scientia & Philosophia 1:58-61). V zásadě lze spolu s A. Koestlerem říci, že žádná myšlenka, kterou jsme přijali za svou, není dost absurdní, aby se nemohla stát východiskem pro nový, konzistentní výklad světa. Sebepotvrzující systémy jsou v lidském konání intelektuálním i praktickém tak obvyklou a nepostradatelnou věcí, že bez nich pravděpodobně není ani myslitelná. Každý pohled na svět je v tomto směru legitimní a výhledu z krysí perspektivy se otevře obraz všehomíra jakožto nepřeberného expozé kanálů a splašků. Myšlenka, že svět je mimořádně rafinovaně řízen a manipulován trpaslíky, vůbec nepadá tím, že podobnou akci nikdo neviděl na vlastní oči – je to jen nový důkaz jejich mimořádné mazanosti. Každý zásadnější myšlenkový systém, mající nárok na vysvětlení celého světa bezezbytku, musí být nutně sebepotvrzující: freudizmus, marxizmus, darwinizmus a četné další, menší prestiži se těšící nauky jsou toho dobrým dokladem. Není dost na tom, že každá výpověď o světě je v zásadě spíše výpovědí o nás samých, a je zhusta zapotřebí značných korekcí, abychom svět vnímali tak, jak se nám jevit „má“. Závislost je i opačná. Jednou zformulovaná a do prostoru hozená myšlenka jeví od tohoto okamžiku tendenci se uskutečnit. Svět je plný proroctví, která se sama naplňují, myšlenka se osamostatňuje a činí všechno pro to, aby se stala skutkem. Čert z žertu nakreslený na zeď zhusta odnese v posledku své ilustrátory do pekla. To, že se – přes výraznou tendenci promítat sebe samé do světa kolem sebe – v tomto světě přeci jen jakžtakž vyznáme, není ani tak důkazem o zvládnutí správné poznávací metody, jako spíš o určité naší analogičnosti a příbuznosti (vtírá se německý výraz „Wesensverwandtschaft“) se světem kolem. Staří autoři mluvili o mikrokosmu a makrokosmu. Z tohoto hlediska jsou naše introspekce pro poznání obecně důležité a nezastupitelné. Pro jednu každou vlastnost, vztah či strukturu, kterou jsme objevili v sobě, pak snadno najdeme podobnosti a navzájem se doplňující jevy ve světě kolem sebe, ovšem většinou bez výslovného vědomí, kde že je vlastně předloha. Z tohoto bodu viděno, nejeví se myšlenka, že svět vlastně touží spatřit se našima očima, zdaleka tak absurdní, jak by se z jiných bodů zdála.

Citát

KARL KRAUS /1874-1936/, rakouský spisovatel

Adolf Loos a já, on doslova, já jazykově, jsme nic jiného neudělali, leda jsme ukázali, že je rozdíl mezi urnou a nočníkem a v tomto rozdílu že se teprve uplatňuje kultura. Druzí, pozitivní, se dělí na ty, kdo urny používají jako nočníku, a na ty, kdo nočníku používají jako urny.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Kulturní a sociální antropologie

O autorovi

Stanislav Komárek

Prof. RNDr. et Dr. rer. nat. Stanislav Komárek, Ph.D., (*1958) vystudoval biologii na Přírodovědecké fakultě UK. Zabývá se dějinami biologie, vztahem mezi přírodou a kulturou a také biologickou estetikou. V nakladatelství Vesmír vyšly jeho knihy Sto esejů o přírodě a společnosti (1995), Dějiny biologického myšlení (1997), Lidská přirozenost (1998), Hlavou dolů (1999) a rovněž dvě publikace týkající se problematiky mimikry: Mimicry, Aposematism and Related Phenomena in Animalis and Plants – Bibliography 1800–1990 (1998), Mimikry, aposematismus a příbuzné jevy (2000). Recenzi jeho poslední knihy Ochlupení bližní: Zvířata v kulturních kontextech (Academia 2011)

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné