Aktuální číslo:

2020/9

Téma měsíce:

30 let CTS

Oslava pomíjivosti?

 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 424, 1994/8

Když přijde nový Vesmír, hledám, co by tu bylo ke čtení o kosmologii, a nenajdu-li, obrátím rovnou na poslední stránku se snímky výtvarných děl. I spatřím špejle nastrkané do trávníku, a je to čistá lyrika, nebo cosi ze sněhu, tarásek z kamení uprostřed louky, normálně by tu neměl co dělat, ale tento z jakýchsi příčin ano, vidím expozici v chrámovém prostoru, jíž dominuje konstrukce z trámů – a je to „ošklivost, jež přitahuje“. A pak je tu cosi, nač moje chápavost nestačí.

Umění hledí do věčnosti. Chce trvat. Egyptský sochař vysune svému faraonovi nohu, takový postoj je pevnější a vydrží po věky. Pro věky se staví katedrály a malují fresky, i skladatel skrytě touží, aby ho dílo přežilo.

A najednou jsou tu mladí, kteří tvoří s vědomím, že jejich dílo už zítra pomine. Sněhová plastika roztaje, tarásek se rozsype, trámový objekt skončí s výstavou, ani ty špejličky na zahrádce nezůstanou. Odkud se bere ta lhostejnost k trvání, či dokonce potřeba tvořit to, co je předem určeno k zániku? Komentáře k těmto obrázkům leccos povědí o autorovi, o jeho filozofii, o smyslu jeho díla, ale mám pocit, že nade všechno se tu prosazuje ona pomíjivost, a o té se mlčí; snad je to přímo program této tvorby. Pravda, i toto je idea, jaksi jímavá, melancholická, něco jako „marnost nad marnost“, pocit odedávna prožívaný, ale vyslovený v dílech, která trvají a už tím marnost popírají.

Myslím na umělce obhlížejícího své dílo, kterého už zítra nebude. Chtěl bych mu porozumět. Třeba někdo z nich promluví.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Výtvarné umění

O autorovi

Ilja Hurník

Prof. Ilja Hurník, DrSc., (1922–2013) absolvoval AMU. Působil na bratislavské Vysoké škole umění a na pražské konzervatoři. Je autorem osmideskového cyklu Umění poslouchat hudbu. R. 1992 mu Ostravská univerzita udělila titul Doctor Scientiarum honoris causa. Z literárního díla např.: Trubači z Jericha (1965), Kapitolské husy (1969), Cesta s motýlkem (1970), Muzikální Sherlock (1971), Dětství ve Slezsku (1979), Múza v terénu (1980) aj. Na knihu Dětství ve Slezsku navazuje kniha vzpomínek Závěrečná zpráva (Karolinum, Praha 2000); obě knihy vzpomínek doplňuje kniha Pondělníci (Karolinum, Praha 2002).

Doporučujeme

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou

Ondřej Vrtiška  |  7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem

Jan Turek  |  7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka

Kreativní mozek novozélandského rošťáka uzamčeno

Pavel Pipek  |  7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné