Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

„Komárový“ Patrick Manson

 |  5. 8. 1994
 |  Vesmír 73, 431, 1994/8

Když někdo ke konci minulého století viděl na londýnské ulici, že se k němu blíží Manson, se kterým se znal, rychle mizel. Manson byl totiž znám, slušně řečeno, jako mírně vyšinutý. Prchajícímu hrozilo nebezpečí, že se s ním Manson zastaví a zapřede s ním svůj obvyklý pošetilý rozhovor na téma, že komáři jsou zvláštní tvorové boží a že hrají v lidských osudech mimořádnou roli. Sám to již prokázal při přenosu elefantiáze prostřednictvím komárů (Vesmír 57, 247, 1978/5). Byl svou myšlenkou tak „posedlý“, že ji každému na potkání sděloval a snažil se ho o ní přesvědčit. Vysloužil si tak nakonec přezdívku „komárový Manson“ (Mosquito Manson). Nikdo mu nenaslouchal, protože okolí, jako obvykle sebevědomé a na svou všeznalost pyšné či „tržně“ zaměřené, nemělo na „hlouposti“ čas. Manson na výsměšné chování měl ale svou metodu. Když slyšel, že ho někdo za zády pomlouvá a ťuká si na čelo, otočil se a vyplázl na něj jazyk!

Jeden člověk však jej tehdy bral přeci jen vážně: mladý lékař Ronald Ross. Nebyl totiž obvyklá povaha. Kromě medicíny se zabýval matematikou, skládal básně a hudební dílka. Byl to velmi „nesolidní“ rozevlátý duch. Právě proto byl otevřený a schopný přijímat věci „fantastické“. Ten potom – Mansonem „vyškolen“ a nasměrován – objevil v Indii, že komáři přenášejí také ptačí malárii (1898). Kupodivu ani to nevedlo k přijetí Mansonových názorů a zesměšňovací kampaň proti němu se ještě zvýšila! Určitý zlom přineslo, když přenos lidské malárie komáry potvrdil Ital Giovanni Battista Grassi. Ale ani to se nezdálo přesvědčivé. V některých oblastech Itálie, kde se pokusy dělaly, měl malárii kdekdo. A tak Manson udělal poslední rozhodující experiment, který se v dnešní sobecké době může zdát trochu nepředstavitelný. Ve spolupráci s Grassim nechal v nemocnici Ospedale del Spirito Sancto v Římě nasát komáry anofely na nemocném malárií a nechal je převézt do Londýna. Tam již může těžko někdo tvrdit, že je malárie běžná. Nakažené komáry nechal pak sát na svém nejstarším synovi! První pokus nevyšel, zato další ano a mladý Manson dostal malárii! Naštěstí se tehdy pracovalo s lehčí třídenní malárií a on se z toho během roku dostal. Stavidla nepochopení se začala otvírat a rychle následovaly další objevy, uskutečněné již jinými badateli. Především přenos žluté zimnice (viz např. Časopis lékařů českých 132, 444, 1993), ale i dobytčí trypanosomiázy, tentokrát již mouchami tse-tse. Bylo zřejmé, že do přenosu nemocí jsou zapojeni i další krevsající dvoukřídlí, jak postupně začaly dokazovat další objevy.

Patrick Manson se narodil r. 1844. Je to tedy letos právě 150 let od jeho narození. Nudných a málo ke čtení lákajících životopisů s popisy co, kde, kdo, jak atd. vychází tolik, že snad nebude vadit, když jej u Mansona vynecháme a spokojíme se s jeho připomenutím právě v této podobě. Kdo o něm dnes vlastně ví? Přitom na myšlenkách tohoto vysmívaného člověka stojí naše moderní poznání epidemiologie řady infekčních chorob, roznášených nejen komáry, ale i dalšími řády hmyzu. On k tomu položil základ! Jeho význam není menší než třeba význam Roberta Kocha!

Naštěstí to s Patrickem Mansonem dopadlo lépe než např. s maďarským lékařem Ignácem Semmelweisem (1815 – 1865). Tomu se z marného přesvědčování tupého okolí a z bezmoci nakonec nervová soustava tak narušila, že když se mu začalo konečně věřit a dostalo se mu uznání, nebyl již schopen vrátit se do normálního stavu a skončil v blázinci. Na svou dobu toho chtěl asi příliš: aby si jeho vážení lékařští kolegové a tehdy jistě slavní a patřičně na sebe namyšlení učenci myli po odchodu z pitevny, když jdou rovnou k porodu, pořádně ruce, a to nejlépe ve vodě s chlorovým vápnem. Byli to totiž právě oni, kdo svou bezstarostnou nečistotností způsobovali nešťastným maminkám smrtelnou horečku omladnic. Osudu Semmelweisovu tedy Manson unikl. Založil slavnou Londýnskou školu tropického lékařství, a když r. 1922 zemřel, byl tam již uctívaným a váženým panem profesorem. Jeho výše zmíněný žák Ross dostal za svůj objev Nobelovu cenu (1902). Manson sám samozřejmě ne. Byl přece „praštěnej“.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*1931) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě se zabývá parazitologií.

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné