Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025Multilicence2025

Aktuální číslo:

2025/4

Téma měsíce:

Prázdno

Obálka čísla

Úbytek zpěvného ptactva a kyselé deště

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 415, 1994/7

Že některých druhů ptáků ubývá, není nic nového. Zná to z vlastní zkušenosti každý přírodovědec. Příčiny mohou být mnohé. U tažných ptáků jistě i např. nemilosrdné chytání ptactva v Itálii pro kulinářské účely a u nás údajný lov a “vývoz“ drobných opeřenců tamtéž a za týmž účelem (Lidové Noviny 15. 2. 1994).

Ubývá ale i ptáků, kteří tu s námi žijí v zimě a na nebezpečné cesty se nevydávají. Před několika lety o tom začali psát holandští, němečtí i švédští ornitologové, kteří si zejména u sýkor (koňadry, modřinky, uhelníčka) a lejska černohlavého všimli, jak narůstá jejich hluché zahnízdění bez snesení vajíček či s vajíčky neschopnými vývinu. Vejce byla buď zcela bez skořápky, nebo se skořápkou tak tenkou, že zárodky v nich vyschly dříve, než mohly dospět. Mnohá vejce byla zjevně porézní, zrnitá, neobvykle křehká a třeba vůbec beze skvrn. (Jedna skupina ornitologů vyzkoušela, že sýkory bez vajíček byly však schopny vysedět mláďata z podstrčených vajíček odjinud.) Když se dnes v těchto případech dá již téměř vyloučit vliv dříve používaných insekticidů, je přirozeným vysvětlením jevu nedostatek vápníku. A protože byly tyto jevy pozorovány především v lesích s chudou půdou trpící kyselými dešti, začali to s nimi výše zmínění ornitologové spojovat dohromady. Aniž to ale nějak přímo vysvětlili.

Až nyní J. Graveland z Holandského ekologického ústavu v Heteren a jeho spolupracovníci přišli s vysvětlením, jak k tomu pravděpodobně dochází. Sledovali koňadry v okolí Arnhemu na lokalitě s chudou písčitou půdou, tedy v místě, kde se zmíněné nedostatky projevují zvlášť silně. Zjistili, že sýkory jsou tam v přísunu vápníku do těla odkázány hlavně na požírání drobných zemních plžů. A těch tam silně ubylo vlivem kyselých dešťů, které půdu ochudily o vápník tvořící základní stavební materiál jejich ulit. Pokud badatelé dali sýkorám do blízkosti hnízd plží ulity nebo měly sýkorky možnost zalétávat do blízkých sídlišt a zobat tam vaječné skořápky, hnízdění probíhalo normálně. Svá pozorování vztahují nejen na sýkory, ale i na další zpěvné ptactvo. (Nature 368, 446, 1994)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Rostliny vyprávějí o lidech

Rostliny vyprávějí o lidech

Ondřej Vrtiška  |  31. 3. 2025
V Súdánu už dva roky zuří krvavá občanská válka. Statisíce lidí zahynuly, miliony jich musely opustit domov. Etnobotanička a archeobotanička Ikram...
O prázdnech v nás

O prázdnech v nás uzamčenovideo

Jan Černý  |  31. 3. 2025
Naše tělo je plné dutin, trubic a kanálků. Malých i velkých. Některé jsou zaplněné, jiné prázdné, další jak kdy. V některých proudí tekutina, v...
Nejúspěšnější gen v evoluci

Nejúspěšnější gen v evoluci

Eduard Kejnovský  |  31. 3. 2025
Dávno před vznikem moderních forem života sváděly boj o přežití jednodušší protoorganismy, z počátku nejspíše „nahé“ replikující se molekuly...