Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1Arktida2024banner1

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Úbytek zpěvného ptactva a kyselé deště

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 415, 1994/7

Že některých druhů ptáků ubývá, není nic nového. Zná to z vlastní zkušenosti každý přírodovědec. Příčiny mohou být mnohé. U tažných ptáků jistě i např. nemilosrdné chytání ptactva v Itálii pro kulinářské účely a u nás údajný lov a “vývoz“ drobných opeřenců tamtéž a za týmž účelem (Lidové Noviny 15. 2. 1994).

Ubývá ale i ptáků, kteří tu s námi žijí v zimě a na nebezpečné cesty se nevydávají. Před několika lety o tom začali psát holandští, němečtí i švédští ornitologové, kteří si zejména u sýkor (koňadry, modřinky, uhelníčka) a lejska černohlavého všimli, jak narůstá jejich hluché zahnízdění bez snesení vajíček či s vajíčky neschopnými vývinu. Vejce byla buď zcela bez skořápky, nebo se skořápkou tak tenkou, že zárodky v nich vyschly dříve, než mohly dospět. Mnohá vejce byla zjevně porézní, zrnitá, neobvykle křehká a třeba vůbec beze skvrn. (Jedna skupina ornitologů vyzkoušela, že sýkory bez vajíček byly však schopny vysedět mláďata z podstrčených vajíček odjinud.) Když se dnes v těchto případech dá již téměř vyloučit vliv dříve používaných insekticidů, je přirozeným vysvětlením jevu nedostatek vápníku. A protože byly tyto jevy pozorovány především v lesích s chudou půdou trpící kyselými dešti, začali to s nimi výše zmínění ornitologové spojovat dohromady. Aniž to ale nějak přímo vysvětlili.

Až nyní J. Graveland z Holandského ekologického ústavu v Heteren a jeho spolupracovníci přišli s vysvětlením, jak k tomu pravděpodobně dochází. Sledovali koňadry v okolí Arnhemu na lokalitě s chudou písčitou půdou, tedy v místě, kde se zmíněné nedostatky projevují zvlášť silně. Zjistili, že sýkory jsou tam v přísunu vápníku do těla odkázány hlavně na požírání drobných zemních plžů. A těch tam silně ubylo vlivem kyselých dešťů, které půdu ochudily o vápník tvořící základní stavební materiál jejich ulit. Pokud badatelé dali sýkorám do blízkosti hnízd plží ulity nebo měly sýkorky možnost zalétávat do blízkých sídlišt a zobat tam vaječné skořápky, hnízdění probíhalo normálně. Svá pozorování vztahují nejen na sýkory, ale i na další zpěvné ptactvo. (Nature 368, 446, 1994)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*12. 3. 1931 — †30. 10. 2019) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě dlouhodobě působil a přednášel na katedře parazitologie a hydrobiologie. Miloval Japonsko, historii, umění; byl znalcem ex libris a grafiky (podle jeho charakteristického písma vznikl i font Chalupsky CE).

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...