Kouření: jedna z největších epidemií lidstva

Konzumování tabáku se stalo v západních zemích světa nejvýznamnější příčinou smrti, a to především u osob středního věku. Jen v USA zemře ročně na následky kouření asi 400 tisíc osob, na celém světě pak asi tři miliony, z toho dvě třetiny v průmyslových zemích světa. Ta čísla jsou statisticky nepochybně správná, jsou však určité rozpaky v tom, zda tato vážná situace platí v plné míře pro země 3. světa.

Alarmujícím poznatkem je narůstající spotřeba cigaret mezi mladými a nejmladšími jedinci, kteří pocítí osudovost tohoto návyku až ve svých středních letech. Kuřáci se však vzdávají svého požitku jen velmi pomalu a mnoho z nich se „schovává“ za názor, že kdyby bylo kouření tak nebezpečné, jak se říká, tak už by vlády států proti tomu dávno něco udělaly. Určitou pobídkou pro kuřáky je také skutečnost, že na Mezinárodním kongresu za boj proti kouření, který se nedávno konal v Glasgowě, se k velkému překvapení všech ostatních britská a německá vláda nepostavily za celoevropsky prosazovaný zákaz reklamy pro tabákové výrobky.

Statistikové uvádějí doslova děsivé předpovědi, podle nichž by mělo r. 2025 umírat na celém světě 12 milionů lidí na následky kuřáckých zvyklostí. Produkce tabáku celosvětově vysoce stoupla a tak lze dnes vycházet z předpokladu, že ve 2. tisíciletí zemře na následky kouření asi 200 milionů dnešních dětí a mladistvých. I když některé země světa jako Čína, Indie a Latinská Amerika nepředstavují z hlediska kuřáckého návyku okamžitou hrozbu, přece jen se počítá s tím, že v roce 2025 zemře ve velkých čínských městech asi 900 tisíc lidí na rakovinu plic, tj. více než na kterékoliv jiné nádorové onemocnění, o mnoho lepší ale není ani situace s jinými nádory, s onemocněním dechových cest a s poruchami srdce a oběhu.

Na podkladě všech těchto údajů se expert na kouření prof. dr. R. Peto z Oxfordu domnívá, že kouření lze právem považovat za největší epidemii současného lidstva. (Therapiewoche 44, č. 13, s. 738-739, 1994)