Aktuální číslo:

2019/9

Téma měsíce:

Hejno

Ze starých ročníků Vesmíru

5. 6. 1994
 |  Vesmír 73, 358, 1994/6

Napoleon a přírodozpytci.

Vynikající průmyslník anglický M. R. Pearson uveřejnil v anglické revue Chemistry and industry (1924) článek o tom, jaký vliv mohou míti přírodozpytci na osud státu. Ukazuje to na učencích doby Napoleonovy, kteří měli štěstí, že nalezli plné porozumění u Napoleona, jenž byl ovšem tenkráte representantem státu. Napoleon dával zřejmě přednost vědám přírodním před krásnou literaturou. Souviselo to s jeho praktickým duchem. Učencům důvěřoval i v politickém ohledu. „Udělám Lagrangea senátorem, to je přece mozek,“ pravil kdysi (Lagrange byl slavný matematik). Velká revoluce francouzská spadá v jedno s velikou revolucí ve vědách přírodních, zvláště ve fysice, chemii a astronomii. Práce Lavoisierovy, Laplaceovy, odkrytí galvanismu atd. působily veliké nadšení pro vědy přírodní. Hlas jednoho člena konventu „republika nepotřebuje učenců“ nenalezl naštěstí pro revoluci samotnou ohlasu a Jakobíni často se uchylovali k učencům o pomoc a radu, šlo-li o obranu vlasti. V roce 1795 založil konvent polytechnickou školu „pro studium věd čistých i užitých“. V roce 1803 Napoleon, tehdy první konsul, reorganisoval francouzský Institut (akademii) a mezi jeho čtyřmi třídami položil na první místo třídu věd matematických a fysikálních. Roku 1807 byl sám zvolen členem Institutu a v děkovném dopise napsal: „Pravá vítězství, jediná, jichž nikdy není třeba litovati, jsou vítězství získaná nad nevědomostí.“ [...] Namítne se, že to byla šťastná shoda okolností, která svedla všecky tyto a jiné badatele v jeden věk, ale proti tomu nutno namítnouti, že bez velikého pochopení rozhodujících činitelů ve státě by byli většinou, jako tak mnoho jiných před nimi i po nich, zmizeli ve všedních starostech o život a nebyli by vykonali to, proč jejich jména jsou dodnes skvělým písmem zapsána v dějinách přírodních věd a techniky. Přispěli však znamenitě k hospodářskému rozvoji své vlasti. Nikdy nebyla Francie tak bohatá jako za Napoleona, přes to, že šla z jedné války do druhé. Že Francie mohla vésti za velké revoluce proti celé Evropě vítězné války a tak dlouho vítěziti také za Napoleona, lze vysvětliti jen technickou její tehdejší převahou, neboť i revoluce i Napoleon postavili ve služby válečné vědu a techniku, pro které jejich odpůrci měli velice málo smyslu.

Vesmír 2, str. 131-132, 1924/6


Ubývání lesů.

Všecky staré kulturní země jsou bezlesé, napsal před léty Pospíchal. Nejvíce se to zračí v pásmech mírných a subtropických. Kraje bývalých velkých říší v Orientu a celé středomoří jsou příkladem toho, jak člověk ničí lesy. Přirozeně je lesů tím méně, čím déle člověk v kraji sídlí a čím vyšší je jeho kultura. Neboť kulturní, usedlý život je spojen s velikou potřebou dřeva ke stavbám, topení, mimo to byly lesy mýceny i žárem, aby byla získána pastviska a role k účelům zemědělským...

Vesmír 2, str. 133, 1924/6

RUBRIKA: Vertikála

Doporučujeme

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Chůze v davu: impulzy bez doteku

Milan Krbálek  |  2. 9. 2019
„Nejednou nás chybný krok ponořil až ke stehnům do tmavého rosolovitého bahna, které se na metry kolem nás pod našimi kroky vlnilo. Jeho přilnavá...
Sportující faraon

Sportující faraon

Břetislav Vachala  |  2. 9. 2019
Schopný král byl zárukou, že nezvítězí síly zla a chaosu a „boží země“ Egypt bude trvale vzkvétat a bude se dařit jejímu lidu. To potvrzoval...
První obraz horizontu černé díry

První obraz horizontu černé díry

Michal Bursa  |  2. 9. 2019
Když jsme spolu s Vladimírem Karasem v roce 2010 psali o vyhlídkách radioastronomie na přímá pozorování černých děr (Vesmír 89, 226, 2010/4), byla...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné