O čem psal Vesmír před lety

Triumf mastičkářství slaví Německo. Zdálo se, že se arijským lékařům tam bude dařiti výborně, když byli zbaveni konkurence lékařů nearijských, ale výhody z nových poměrů se pro ně staly velice pochybnými od té doby, co se vláda německá postavila za mastičkáře. Na jejich sjezdu v Mnichově mluvil ministr Hess, který prohlásil, že poznal výhody přírodního lékařství na vlastním těle a že by bylo zločinem zabraňovati, aby se celý německý národ nestal účastným těchto výhod. „Nechť věda přizná,“ řekl, „že se dostala do slepé uličky; nyní je možno pouze jíti zpět k prazdroji vědy, k přírodě.“ Připraven je zákon, který dává lékařským praktikům, t.j. mastičkářům, stejná práva jako lékařům. Jenom chirurgie, porodnictví a léčení pohlavních nemocí zůstane vyhrazeno vědecky školeným lékařům. Ale přesto napříště budou i lékařští praktikové nuceni studovati. Ovšem jen tři roky a jenom svou vědu, jež bude přednášena v Berlíně, Mnichově a Kolíně n. R. Tím budou zbaveni konkurence s lékaři. Medicinské časopisy, které pronesou nespokojenost s uznáním přírodního lékařství, budou zastaveny. Stalo se tak již orgánu něm. lékařů. Třeba přiznati, že již dříve v některých zemích Německa bylo trpěno přírodní lékařství. Že však autorita vědy tak daleko klesne v národě exaktního ducha, sotva mohl kdo předvídati. Byla již před několika lety zřízena v Jeně stolice přírodního lékařství, ... Bude zajímavo, jak dlouho něm. národ léčení mastičkářů snese a jak jejich uznání půjde k duhu něm. lékařské vědě.

Vesmír 12, str.142, 1934

Královská společnost londýnská konala 14. prosince 1933 velmi četně navštívenou schůzi věnovanou těžké vodě. Lord Rutherford, který zahájil diskusi, navrhl, aby se těžký vodík nazýval diplogen a jádro jeho atomu diplon. Objevitel těžkého vodíku navrhoval název deuterium a deuton. Ale slovo deuton se prý při vyslovování snadno splete se slovem neutron, zvláště když má Angličan rýmu. Prof. Soddy se ke konci diskuse vyslovil skepticky o těžkém vodíku jako isotopu vodíku lehkého. Domnívá se, že je mezi oběma stejný poměr jako mezi kyslíkem a ozonem.

Vesmír 12, str.142, 1934/6

Mecenáši jsou jinde četnější nežli u nás. Souvisí to také s tím, že jsme poměrně chudým národem a že se u nás nevžilo přesvědčení, že je povinností bohatých lidí část svého jmění věnovati umění, vědě nebo lidumilnosti. Vedle Rockefellera největším mecenášem je japonská rodina Mitsui,...

Vesmír 12, str.143–144, 1934/6

Roentgenovy paprsky, právě tak jako radiové, počínají hráti velkou úlohu v nauce o dědičnosti. H. de Vries ukázal s ruským badatelem Koršimským, že se objevují náhle mezi potomstvem rodičů jedinci vyznačující se zcela novými nebo neobvyklými vlastnostmi...

Vesmír 12, str.144, 1934