Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Nemoc ostrova Guam a cykasy neplatí?

 |  5. 4. 1994
 |  Vesmír 73, 210, 1994/4

Na ostrově Guam v Marianském souostroví Tichého oceánu se vyskytuje nemoc, která bývá podle něj jmenována jako guamská. Se všemi zkratkami je to dnes guamská ALS-PDC. To ALS (amyotrofická laterální skleróza) označuje degenerativní onemocnění míchy a mozku, ve kterých odcházejí motorické gangliové buňky i nervová vlákna v dané oblasti, což má za následek postupné zeslabování a ochabování svalstva, počínající od horních částí těla. Nemocný ztrácí postupně nejen schopnost pohybovat horními končetinami či obličejovými svaly, nemůže mluvit atd., ale postupně se mění i svalstvo bránice a porušuje funkce vagu. Je to nemoc končící neodvratně smrtí. A to PDC (parkinsonizmový dementní komplex) se týká také degenerativního onemocnění určité vrstvy mozkových buněk souvisejících s pohybem a s následky postihujícími opět celé tělo. Onemocnění probraná pod zkratkami nejsou omezena jen na jmenovaný ostrov. Jsou rozšířena po celém světě, ale vzácně. Zato na ostrově Guam postihovala 10 % obyvatelstva!

Roku 1987 přišel Peter Spencer z Lékařské fakulty Alberta Einsteina se „senzačním“ odhalením. Nemoc způsobuje aminokyselina beta-N-metylamino-L-alanin (zkracuje se jako BMAA), která je obsažena v semenech cykasů, z nichž si tamní příslušníci kmene Chamorro vyrábějí mouku. K pokusům s touto látkou byl pobídnut dříve již prokázanou existencí tzv. excitotoxinů v hrachoru, způsobujících latyrizmus. (O tom blíže viz Vesmír 67, 527, 1988/9). Spencer vše dotvrdil pokusy na opicích, kterým podával syntetický BMAA a vyvolal u nich příznaky totožné s guamskou nemocí.

Tímto objevem se tedy zdála celá věc uzavřena. Ale v přírodě a tím i v medicíně nemusí právě uznávané názory platit věčně. Obzvláště ne takovéto čerstvé. Následovníci Spencerovi, kteří s čistým srdcem chtěli v jeho výzkumech pokračovat a nacházet další potvrzení pro jeho názor, byli zklamáni. Spencerovy výsledky se jim nepodařilo zopakovat. Hlavní slovo mezi nimi měl Mark Duncan z Univerzity Nového Jižního Walesu v Austrálii. Rozdílnost obdržených výsledků vysvětlil následovně. Spencer používal příliš velké dávky BMAA! Duncan si zjistil, že obyvatelé ostrova Guam máčejí semena cykasů mnoho dní ve vodě, čímž je zbavují z 85 – 99 % zmíněné toxické látky! Vypočítal z toho, že kdyby měli sníst dávky, které dával Spencer opicím, museli by každý z nich sníst denně 100 kg cykasové mouky. Navíc u krys zjistil, že BMAA je rychle v těle odbouráváno a špatně proniká do mozku. Během pár let byla Spencerova teorie zcela zborcena. Na bezprostřední přímý dotaz, co si myslí o Duncanových výsledcích, neodpověděl Spencer odmítavě a připustil, že Duncan může mít pravdu. Později pak (s celým kolektivem) ještě odpověděl písemně a podrobněji. Vysvětlil též, proč byly opicím podávány tak velké dávky, ale uznal v podstatě malý význam BMAA při guamské nemoci. Nevyloučil však její působení v součinnosti s dalšími látkami. Jak to tedy s guamskou nemocí a jejími příčinami je?

Rovnou si řekněme podle názvu jedné detektivky, že „nikdo nic neví“. Zaprvé, cykasy nebyly zcela vyloučeny. Začalo se mluvit o jiném toxinu – cykasinu, který má být v semenech cykasů přítomen ve 2 %. Jeho metabolit metylazoxymetanol (MAM) poškozuje DNA a vyskytuje se v tkáňové kultuře krysí mozkové tkáně po působení cykasinu. K tomu se přidávají úvahy o jedovatosti hliníku v půdě a vodě. Jedovatost hliníku, varování např. u nás před užíváním hliníkového nádobí atd., je stále otevřená záležitost. S oblibou pronikající do denního tisku. Jen málokdy však seriózně představena v plné složitosti problému a s tím, jak se vlastně dosud nic určitého nepodařilo potvrdit. Sotva se objeví jeden „důkaz“ (např. při Alzheimerově chorobě), je vzápětí potlačen zcela odlišnými zkušenostmi. A tak asi největší váhu má, že příčinou guamské nemoci je kombinace více činitelů. Rostlinných i kovů. Tak např. mouka z cykasů obsahuje zinek. Ten podle nejnovějších poznatků má zvyšovat škodlivé působení BMAA na nervové buňky.

To vše však může časem ztratit na významu. Nemoc z ostrova Guam se ztrácí! V posledních letech se dostala na úroveň výskytu běžného ve světě! A když se objeví, je bez projevů parkinsonizmu! Začala být proto označována jako zvláštní „marianská demence“. Podle jména souostroví. Jednoduše neurologové pomalu začínají „litovat“, že přicházejí o tak „báječný“ výzkumný materiál. Svou podobností s jinými degenerativními nemocemi nervového systému jím guamská nemoc skutečně byla. Znalci předvídají, že během příštích 10 či 20 let obávaná hrozná guamská nemoc zmizí. Aniž se podařilo přijít jí na kloub!

To vše zasluhuje závěrečnou poznámku. Složení obyvatel ostrova Guam se od dřívějších dob nijak nezměnilo. Dědičnost v nemoci, jak se dříve nejčastěji soudilo, prsty tedy nemá. Zato se ale podstatně změnily místní potravní zvyky. Že by přeci jen byly vinny ty cykasy?

Literatura

(Science 261, 424, 1993  a Science 262, 825, 1993)

O autorovi

Josef Chalupský

Doc. Josef Chalupský (*1931) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK. Na téže fakultě se zabývá parazitologií.

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné