Krize průmyslového výzkumu v bývalé NDR
| 5. 4. 1994 | Vesmír 73, 234, 1994/4
Když r. 1989 padla berlínská zeď, pracovalo v aplikovaném výzkumu v NDR asi 86 000 lidí. Podle západoněmeckých standardů jich bylo 16 000 přespočetných. Roku 1991 jejich počet klesl na 34 600 lidí a očekává se, že v letošním roce klesne na pouhých 16 000!
Zdůvodňuje se to i tím, že se průmyslu v nových spolkových zemích příliš nedaří. To však nebude jedinou příčinou. I ty průmyslové podniky, které přežily, zaměstnávají ve výzkumu a vývoji pouhá 2 % pracovníků, zatímco v původních spolkových zemích ve výzkumu a vývoji pracují zhruba 4 %. Nature 367, 306, 1994
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.

Doporučujeme
Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost
Pavel Potužák | 1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním 
Vladimír Vondrejs | 1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny
Lukáš Krmíček | 1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.