Aktuální číslo:

2018/4

Téma měsíce:

Forenzní věda

Smutek v zimě

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 175, 1994/3

Mnozí lidé špatně snášejí příchod dlouhých zimních večerů a je jim smutno. Někteří lidé v zimě onemocní depresí, v létě se uzdraví. Onemocnění má zkratku SAD (seasonal affective disorder). Skupina vedená D. Schlagerem (Brit. J. Psych. 163, s. 322, 1993) v tomto ohledu zkoumala 314 žen a 1 556 mužů. Zjistila, že u žen, na rozdíl od mužů, příznaky kolísají. Jsou nepřímo úměrné množství denního světla – čím je ho méně, tím jsou příznaky horší a nejsou nikterak příjemné. Objevuje se plačtivost, nezájem, pocit beznaděje, myšlenky na sebevraždu, pocit viny, ztráty výkonnosti (vše je namáhavé), neschopnost soustředění, zvýšená potřeba jídla, zejména sladkostí, spavost, přičemž spánek je neklidný. Postiženým pomáhá, jsou-li vystaveni delší dobu silnějšímu umělému světlu, které má přibližně stejné složení jako světlo sluneční.

Klasický výklad uvádí SAD do souvislosti s uvolňováním melatoninu, hormonu tvořeného šišinkou. Světlo jeho tvorbu tlumí cestou nervových vláken vycházejících ze sítnice. U lidí stižených SAD se předpokládaly v tomto ohledu odchylky.

Nebyly však doloženy (Brit. J. Psych. 163, s. 327, 1993), stejně jako nebyly doloženy odchylky v jedné z činností sítnice nebo v cestě zrakových podnětů do mozkové kůry. Zjistilo se však, že světlo mění zásobování mozkové kůry krví u lidí stižených SAD jiným způsobem než u lidí, kteří SAD nemají. Z toho plyne, že se až na tuto výjimku v měřených veličinách odpověď na světlo u lidí trpících SAD vůči lidem zdravým nijak neliší a bude nutné najít nový výklad jak SAD, tak léčebného účinku světla.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

František Koukolík

MUDr. František Koukolík, DrSc., (*1941) vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy v Praze. Ve Fakultní Thomayerově nemocnici se zabývá zejména neuropatologií. V posledních letech píše do mnoha novin a časopisů, vystupuje v četných rozhlasových a televizních pořadech.

Doporučujeme

Táto, mámo, máme molu!

Táto, mámo, máme molu!

Halina Šimková  |  20. 4. 2018
O početí nového lidského života často mluvíme jako o fascinujícím zázraku. Mechanismy tvorby pohlavních buněk a oplození jsou však evolucí...
Bitva o mozkové neurony

Bitva o mozkové neurony audio

Jaroslav Petr  |  12. 4. 2018
Před pár dny utrpěla naše představa o neustálé obnově lidského mozku nově vznikajícími neurony „těžké K.O.“. Teď se ale z článku v časopisu Cell...
Oslazená rakovina

Oslazená rakovina

Marek Janáč  |  5. 4. 2018
Grant Evropské výzkumné rady (ERC) platí ve vědeckém světě jako známka nejvyšší kvality. Tato organizace totiž podporuje jen projekty, jež lze...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné