Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Rychlý vznik vztahu hmyz – hostitel

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 173, 1994/3

Ve dvou populacích specializovaných motýlů druhu Euphydryas editha se objevila velmi rychlá adaptace na nového hostitele. V obou případech je důvodem pro toto přizpůsobení změna způsobu využívání krajiny lidmi. V jednom případě to bylo vykácení lesů, v druhém případě chov dobytka. Původním hostitelem tohoto druhu motýlů na biologické stanici Schneider byla krtičníkovitá rostlina Collinsa parviflora. Chovatelé dobytka zavlekli do Nevady jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata). Během překvapivě krátké doby se motýli přizpůsobili a roste podíl těch, kteří dávají přednost novému hostiteli. A protože přizpůsobení proběhlo na genetické úrovni, vznikl pro ochranáře nový problém: druhy organizmů závislé na (velmi nestálé) lidské činnosti se vlastně stávají potenciálně ohroženými.

Nature 366, 681-683, 1993

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla. V případě...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné