Aktuální číslo:

2019/12

Téma měsíce:

Odpady

Biotech–2000, korejský příklad

 |  5. 3. 1994
 |  Vesmír 73, 174, 1994/3

S trochou závisti se dočítáme, že jihokorejská vláda odstartovala ambiciózní program Biotech–2000. Je zamýšlen jako široká strategie s cílem zařadit Jižní Koreu v biotechnologiích mezi technologicky vyspělé státy. Podle Ministerstva pro vědu a techniku zahrnuje výdaje 16 000 miliard wonů (tj. asi 20 miliard dolarů) v průběhu 14 let. Toto číslo je třeba číst s určitou opatrností. Když se r. 1991 Jižní Korea pouštěla do projektu G–7, aby dohnala rozvinuté státy v oblasti počítačových čipů, odhadovala jihokorejská vláda celkové výdaje do r. 2001 na 7 miliard dolarů. Odhad z konce r. 1993 však již klesl na pouhé 4,2 miliardy dolarů a v prvních dvou letech se skutečně vydalo asi 700 milionů dolarů.

Můžeme z toho učinit jeden závěr: je třeba nejen na vědu a výzkum mít, ale také vědu a výzkum chtít.

Nature 367, 403, 1994

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Recyklace plastového odpadu

Recyklace plastového odpadu

Zdeněk Kruliš  |  9. 12. 2019
Plastové odpady a jejich neblahý vliv na životní prostředí jsou poslední dobou námětem mnoha populárních i populárně- -naučných článků tištěných i...
Odpad, nebo surovina?

Odpad, nebo surovina?

Vladimír Wagner  |  9. 12. 2019
Pokud se ukáže hrozba rostoucí koncentrace CO2 pro vývoj klimatu opravdu tak veliká, jak předpokládají některé scénáře, bude třeba zrychlit cestu...
Modré moře pod blankytnou oblohou

Modré moře pod blankytnou oblohou

Jaromír Plášek  |  9. 12. 2019
Při pohledu na blankytnou oblohu1 si většina čtenářů určitě vzpomene, že za její barvu může jakýsi Rayleighův rozptyl slunečního světla.2 V...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné