Aktuální číslo:

2020/5

Téma měsíce:

Sítě

Nebezpečí oteplování Země

(K recenzi RNDr. Václava Cílka, Vesmír 72, 406, 1993/7)
 |  5. 2. 1994
 |  Vesmír 73, 64, 1994/2

Velmi mě mrzí, že jste naší veřejnosti ve svém „Zamyšlení“ představil v tak špatném světle zprávu Greenpeace Nebezpečí oteplování Země (Academia 1992, editor Jeremy Legget). Překvapilo mě, že zprávu chápete jako „převyprávěnou, okleštěnou a zpolitizovanou verzi“ původního panelu IPCC. IPCC je Mezivládní skupina pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change). Jde o orgán ustavený Organizací spojených národů. Tento orgán má informovat světové politiky o závažnosti změn zemského klimatu. Kniha nebezpečí oteplování Země však není totožná se zprávou IPCC, ale je samostatnou publikací. Pak je ovšem samozřejmé, že většinu autorů této zprávy mezi odborníky IPCC nemusíte nalézt.

Jak sám uvádíte, panel IPCC se skládá ze tří částí: z klimatologické, sociologické a politické. Odborníci politické skupiny bohužel ignorují varování prvních dvou skupin, které naléhavě poukazují na existenci globálního oteplování. Tento fakt se právě zpráva Greenpeace snaží napravit.

V předmluvě knihy konstatuje univerzitní profesor Jan Jeník, že zpráva Greenpeace důsledně interpretuje data klimatologické skupiny. Tito odborníci dospěli k závěru, že oteplování atmosféry je nevyhnutelné, pokud nedojde k výraznému omezení skleníkových plynů.

Pozastavujeme se nad tím, že autoři volili variantu horších scénářů. Pokud se budeme chtít klimatické změně opravdu vyhnout, je potřeba počítat s nejhorší variantou. To, co pro to uděláme, je třeba chápat jako jakési pojištění. Neocenitelným přínosem celé zprávy je, že říká to, co ve zprávě IPCC chybí: jak je nutné reagovat na hrozbu skleníkového efektu. Kniha tedy nejen celý problém velice odborně vysvětluje, ale napovídá také, jak jej řešit.

Vadí Vám, že se Greenpeace místo přírody stará o politiku. V dnešní době globálních ekonomických problémů je snad už jasné, že jediná cesta, jak je řešit, je cesta mezivládních dohod a cesta legislativní. Ochrana našeho prostředí se tedy ovšem nevyhnutelně stává otázkou politickou.

V závěru Vašeho “Zamyšlení“ odkazujete obyvatele naší planety do role nečinně přihlížejících diváků atmosférického experimentu. My ovšem ještě máme možnost tomuto pokusu zabránit. Právě o této skutečnosti pojednává zpráva Greenpeace, kniha, která rozhodně stojí za přečtení.


Pozn. red.: Odpověď lze najít ve více článcích publikovaných ve Vesmíru. Redakční rada nepreferuje žádné skupinové řešení. Snaží se jen, aby jakékoli rozhodování bylo rozhodováním informovaným (a rozhodováním informovaných).
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Barbora Cimbálníková

 

Doporučujeme

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém

Čmeláci vyřešili Molyneuxův problém audio

Jaroslav Petr  |  24. 5. 2020
„Když se nevidomý člověk naučí hmatem rozeznat různé předměty, pozná je na první pohled, když se mu navrátí zrak?“ ptal se už v roce 1688 William...
Jim Peebles a dospívání kosmologie

Jim Peebles a dospívání kosmologie

Giovanni Acquaviva  |  4. 5. 2020
Moderní kosmologie objevila nové složky hmoty a energie vesmíru. Za teoretické objevy v kosmologii byla v roce 2019 polovina Nobelovy ceny za...
Na pláže, pojďme na pláže…

Na pláže, pojďme na pláže…

Petr Jan Juračka  |  4. 5. 2020
Věřím, že mi Ivo Jahelka odpustí, že jsem si pro titulek k tomuto článku vypůjčil slova jeho slavného songu Případ nudisty Bédi Šulisty. Lepší...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné