Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

STEPHEN JAY GOULD: Time’s Arrow, Time’s Cycle (Směr času, kruh času). Myth and Metaphor in the Discovery of Geological Time.

Penguin Book, 1. vydání 1987, cena 10 dolarů, 220 stran
 |  5. 12. 1994
 |  Vesmír 73, 695, 1994/12

Každá věda něčím důležitým přispěla k našemu obrazu světa. Geologie tak učinila samotnou koncepcí času. Téměř dvě tisíciletí Evropané důvěřovali biblické chronologii, podle které je svět starý několik tisíc let. K tomuto výsledku dospěli teologové prostě tím, že sečetli a extrapolovali věky patriarchů a následujících generací až k Ježíšovi, kde ležel začátek letopočtu. Biblické pojetí času je lineární, i když některé jevy jsou vnímány jako cyklické (Kazatel 1, 3 – 7). Teologové zajímající se o přírodní vědy brzy stanuli před rozporem, jak vysvětlit zjevně velké stáří fosilií. Pomáhali si různými konstrukcemi – např. vtipným řešením, že pokud Hospodin stvořil Slunce až čtvrtý den (tj. poté, co stvořil chlorofyl), nemůžeme hovořit o dnech, ale jen o symbolických obdobích neznámé délky.

Bible navíc nezná postupný vývoj, ale zná katastrofu, kterou je světová potopa. Geologové, kteří se díky terénním pozorováním stavěli proti biblické chronologii, se tak mimoděk ocitali v rozporu s katastrofickým pojetím dějin a času. Jak je dobře známo, samotný Charles Darwin dlouhou dobu nebyl rozhodnut, zda se bude věnovat biologii nebo geologii, a na svoji plavbu okolo světa si s sebou vzal jednu z nejslavnějších knih celé geologie – „Principles of Geology“ od Charlese Lyella, která poprvé vyšla v letech 1830 – 33. Lyell je přesvědčený gradualista, tj. zastánce pomalého, vcelku spíš rovnoměrného chodu geologického stroje. Tato koncepce evolučního času rozhodujícím způsobem poznamenala dílo Ch. Darwina a vůbec celé pojetí evoluce, tak jak se dalších 100 let tradovalo.

Na počátku geologie stojí čtyři knihy Thomase Burneta „Telluris Theoria Sacra“ vydané v letech 1680 – 90. Burnet se v nich snaží kombinovat „kruh času“ i “šíp času“, tedy cyklické i lineární pojetí, které podle prof. Goulda je nejlépe vyjádřeno na obálce knihy. Naštěstí v té době neznali e-mail, takže se nám zachovala Burnetova korespondence s Isaacem Newtonem, ve které mu Newton navrhuje teorii, že reliéf Země vznikl již před potopou a paradox stvoření v šesti dnech může být vyřešen snížením rychlosti rotace Země, čímž získáme dny obrovské délky. Burnet mu věcně odpovídá, že problematické věky patriarchů se ještě prodlouží a navíc, což je ještě horší problém, jak život přežije nekonečně dlouhou noc?

O sto let později řeší problém geologického času James Hutton v knize „Theory of the Earth“ (1795). O této knize se traduje, že je napsána tak těžkým slohem, že i Huttonův životní protivník Even Kirwan z ní znal jen pár desítek listů (v každém případě byl v jeho pozůstalosti nalezen výtisk Huttonovy knihy částečně nerozřezaný). Roku 1802, již po Huttonově smrti, naštěstí jeho dílo převyprávěl John Playfair a tím mu získal velkou slávu.

James Hutton původně studoval lékařství a jeho doktorská dizertace na Univerzitě v Leydenu pojednává o krevním oběhu. Ve světle tohoto faktu snadno porozumíme, proč Hutton přirovnával Zemi k organizmu, ve kterém místo krve cirkuluje voda a magma. Odtud již vede jasná cesta k J. Lovelockovi a jeho hypotéze Gáia i k termínu „geofyziologie“. Interdisciplinární Hutton obohatil geologii o pojetí řady cyklů. Země je nejenom neustále ničena erozí, ale erodované části mohou být přetaveny na žuly a “celý systém v nádherné ekonomii je schopen opravit svůj rozklad stejně jako tělo zvířete se neustále rozkládá a tvoří“.

O dalších 50 let později publikuje Ch. Lyell své epochální „Principles of Geology“. Byl-li Hutton původním zaměřením lékař, Lyell byl zase právník. I tato profese se promítla do geologie – Lyellova kniha je napsána krásným, ale srozumitelným stylem a s velkým citem pro správnou argumentaci (příležitostně i na nesprávných místech). Archaická či mytologická mysl je už svým založením katastrofická, kultivovaný právník zastává přesně opačné stanovisko – svět se vyvíjí rovnoměrně; procesy, jež v něm působily kdysi, působí i nyní, a tedy prostou empirií jako protipólem teologické spekulace můžeme správně odhalit povahu světa. Tímto pojetím se Lyell stal zakladatelem moderní geologie, ale také jí vtiskl ráz empirické vědy. Ve větším měřítku se v geologii začíná modelovat a experimentovat až v posledních dvou desetiletích a výsledky jsou povzbudivé. Geologie formulovaná Lyellem totiž připomíná fyziku redukovanou na mechaniku nebo geometrii prostorů pouze eukleidovských.

„Jaká je tedy povaha geologického či biologického času, kruh, nebo šíp?“ ptá se S. J. Gould. A odpovídá: „Nevím, nejspíš to jsou komplementární pojetí, jež jedno bez druhého nemůže samostatně existovat.“

S. J. Gould se narodil v New Yorku, Ph.D. získal na Kolumbově univerzitě tamtéž. Roku 1967 se stal profesorem geologie a biologie na Harvardově univerzitě. Sám se považuje za evolučního biologa a paleontologa. Důležitější z jeho publikací: Ontogeny and Phylogeny (1982), The Mismeasure of Man (1983), Ever since Darwin: Reflections in Natural History (1980), The Panda Thumb: More Reflections in Natural History (1983), Hen’s Teeth and Horse’s Toes: Further reflection in Natural History (1984), The Flamingo’s Smile (1987), An Urchin in the Storm (1989) a Wonderful life (1990, viz Vesmír 70, 305, 1991/6).

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Nad knihou

O autorovi

Václav Cílek

RNDr. Václav Cílek (*1955) vystudoval geologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Geologickém ústavu AV ČR, v. v. i., v Praze se zabývá zejména geologií kenozoika. Je autorem četných úspěšných knih, např. Krajiny vnitřní a vnější (2002), Makom. Kniha míst (2004), Borgesův svět (2007), Nejistý plamen. Průvodce ropným světem (s Martinem Kašíkem, 2007), Dýchat s ptáky (2008), Podzemní Praha. Jeskyně, doly, štoly, krypty a podzemní pískovny velké Prahy (s fotografy Milanem Korbou a Martinem Majerem, 2008), Orfeus. Kniha podzemních řek (2009). V roce 2009 se stal laureátem Ceny Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97.
Cílek Václav

Doporučujeme

Tajemná „Boží země“ Punt

Tajemná „Boží země“ Punt uzamčeno

Břetislav Vachala  |  4. 12. 2017
Mnoho vzácného zboží starověkého Egypta pocházelo z tajemného Puntu, kam Egypťané pořádali časté obchodní výpravy. Odkud jejich expedice...
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...
Hranice svobody

Hranice svobody uzamčeno

Stefan Segi  |  4. 12. 2017
Podle listiny základních práv a svobod, která je integrovaná i v Ústavě ČR, jsou „svoboda projevu a právo na informace zaručeny“ a „cenzura je...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné