Orgánových dárců ubývá

K tomuto závěru se už došlo před několika lety a zmíněný negativní trend má stále vzrůstající tendenci. Přes všechno úsilí vypadá např. v Německu současný stav tak, že počet všech dárcovských orgánů kromě jater klesá. Na přenos ledviny dnes pacient čeká v průměru 6 let. Úbytek dárcovských orgánů má své právní, etické i religiózní pozadí u rodinných příslušníků těchto zemřelých osob, hlavní problémy však jsou medicínsko-technického a organizačního charakteru. Počet posmrtně získaných orgánů poklesl především v periferních nemocnicích, snad pro chybějící předpoklady infrastruktury dané nemocnice, či pro malou motivaci jejích lékařů. Ti mívají v tomto ohledu často jen málo informací a mnohdy ani nejsou včas připraveni na choulostivý rozhovor s pozůstalými. Diagnóza mozkové smrti, tj. totálního a nezvratného mozkového výpadku, by měla být stanovena dvěma lékaři se zkušenostmi z interní mediciny. Jestliže dal souhlas k přenosu některého orgánu pacient sám ještě během svého života, či později jeho pozůstalí, mělo by být neprodleně provedeno vyšetření krve, HIV-test a další. Odběr orgánu zpravidla provádějí lékaři transplantačního týmu. Technika odběru už je standardizovaným výkonem, který by měl plně respektovat i důstojnost zemřelého člověka, jenž dal svůj orgán nebo orgány k dispozici pro záchranu těžce ohrožených pacientů. (Fortschr. Med. 112, s. 28-29, 1994/8)