Fototaktické purpurové bakterie
| 5. 12. 1994 | Vesmír 73, 705, 1994/12
T. Engelmann popsal r. 1883 pohyb volně plovoucích fotosyntetizujících purpurových bakterií v závislosti na náhlé redukci intenzity světla a nazval ho “úlekovým pohybem“; spíše mu však mělo příslušet označení scotofobie (strach před temnotou). Biologové z Univerzity v Indianě (Bloomington, USA) pozorovali makroskopický projev podobného chování. Kolonie purpurové bakterie Rhodospirillum centenum o průměru necelého centimetru se posunuje při bočním osvětlení infračerveným světlem (nad 650 nm) směrem ke zdroji rychlostí asi 1 cm za hodinu. Na viditelné světlo (pod 650 nm) reaguje stejnou rychlostí, ale opačným směrem (tedy: pohybuje se za teplem a od světla).
Nature 370, 104, 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Sukcese mrtvoly pro mne končí kostrou
Ondřej Vrtiška | 7. 9. 2020
Forenzní entomologie pomáhá kriminalistům určit dobu a místo smrti, odhalit manipulaci s tělem a rekonstruovat události, k nimž došlo třeba i před...
Arény pravěku a rituální krajina pod Řípem
Jan Turek | 7. 9. 2020
V naší krajině se skrývají tajemství předků, která nelze pouhým okem spatřit, a přesto jejich pozůstatky dokážeme odhalit jako kamínky dávno...
Kreativní mozek novozélandského rošťáka 
Pavel Pipek | 7. 9. 2020
Je to „drzoun“ s pronikavým intelektem. Jeho hlas i bezstarostná hravost v nás vyvolávají smích, vynalézavost při destrukci lidských výrobků...
Sledujte nás na sociálních sítích