Fototaktické purpurové bakterie
| 5. 12. 1994 | Vesmír 73, 705, 1994/12
T. Engelmann popsal r. 1883 pohyb volně plovoucích fotosyntetizujících purpurových bakterií v závislosti na náhlé redukci intenzity světla a nazval ho “úlekovým pohybem“; spíše mu však mělo příslušet označení scotofobie (strach před temnotou). Biologové z Univerzity v Indianě (Bloomington, USA) pozorovali makroskopický projev podobného chování. Kolonie purpurové bakterie Rhodospirillum centenum o průměru necelého centimetru se posunuje při bočním osvětlení infračerveným světlem (nad 650 nm) směrem ke zdroji rychlostí asi 1 cm za hodinu. Na viditelné světlo (pod 650 nm) reaguje stejnou rychlostí, ale opačným směrem (tedy: pohybuje se za teplem a od světla).
Nature 370, 104, 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Zhasněte světla!
Pavel Pecháček | 7. 10. 2019
V důsledku technologického pokroku i rostoucí lidské populace stále přibývá míst, která jsou v noci vystavena umělému osvětlení (někdy...
Negativní dopady sesuvů
Jan Klimeš | 7. 10. 2019
Hlavním důvodem studia sesuvů jsou působené škody na majetku a v extrémních případech i ztráty na životech lidí. Přesto jsou objektivní a...
Odkrytá skrytá tvář Měsíce 
Pavel Gabzdyl | 7. 10. 2019
Po celou dobu existence lidstva nám Měsíc ukazoval jen přivrácenou polokouli. Pouhých 60 let (od října 1959) známe díky ruské sondě Luna 3 i...
Sledujte nás na sociálních sítích