Fototaktické purpurové bakterie
| 5. 12. 1994 | Vesmír 73, 705, 1994/12
T. Engelmann popsal r. 1883 pohyb volně plovoucích fotosyntetizujících purpurových bakterií v závislosti na náhlé redukci intenzity světla a nazval ho “úlekovým pohybem“; spíše mu však mělo příslušet označení scotofobie (strach před temnotou). Biologové z Univerzity v Indianě (Bloomington, USA) pozorovali makroskopický projev podobného chování. Kolonie purpurové bakterie Rhodospirillum centenum o průměru necelého centimetru se posunuje při bočním osvětlení infračerveným světlem (nad 650 nm) směrem ke zdroji rychlostí asi 1 cm za hodinu. Na viditelné světlo (pod 650 nm) reaguje stejnou rychlostí, ale opačným směrem (tedy: pohybuje se za teplem a od světla).
Nature 370, 104, 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Bakteriologie
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Doporučujeme
Příliš otevřené dveře
Jan Vevera | 1. 6. 2026
Psychiatrie byla kdysi kritizována za to, že zavírá své dveře, a s nimi i pacienty za zdmi léčeben. Dnes čelí jinému problému – její dveře jsou...
Tranzistor na bázi bismutu 
Lukáš Tabery | 1. 6. 2026
Cesta od třídimenzionálního planárního tranzistoru k dvoudimenzionálnímu a odtud zpět do tří dimenzí – k integraci M3D. Narůstající závislost...
Život na hraně
Jan Černý | 1. 6. 2026
Zvládnou přežít globální zalednění, masivní vulkanismus nebo změnu složení atmosféry. Odolným formám života se daří uspět většinou díky značné...