Ze starších ročníků Vesmíru

Toxikomanie.

Vášnivá touha po opojných jedech zachvacuje lidstvo jako nakažlivá choroba. V Bruselu byl zatčen lékárník, který prodával ve velkém množství morfium morfinistům, v Kalkutě při celní revisi parníku Lai-Fang nalezeno 17.000 g kokainu ukrytého v uhlí, současně co Společnost Národů konstatovala, že roční produkce opia stoupla na 4 miliony kg. Z toho jenom 200.000 kg spotřebuje se lékařsky, 200.000 kg je vykouřeno v Indii, ostatek rozptýlí se po celém světě k otravě ctitelů opia. Skoro všecko opium se vyrábí v anglické Indii. Jsouc zdrojem značných příjmů, nenalézá u Angličanů odporu.

Vesmír 2, 211, 1924

Zdraví a charakter.

Na základě rozsáhlé ankety školské v Anglii uveřejňuje vynikající biometrik Pearson pojednání, v němž tvrdí, že není třeba míti pro dobré zdraví, aby měl člověk dobrý charakter. Není třeba býti zdravým, aby byl člověk čilý, svědomitý a oblíbený. Ale není k tomu také třeba býti nemocným. V celku je jen slabý vztah mezi zdravím a celkovou inteligencí. Není to zdraví, které určuje temperament. Škola nemění vůbec celkovou inteligenci (tj. duševní schopnosti) a nemění také duševní charakter, který zůstává stejným po celý život. Zdraví má však vliv na náladovou stránku charakteru. Největší význam pro zdraví má dědičnost, mnohem větší než podmínky sociální a péče rodinná. Matka, která nemůže živiti děti – a tato neschopnost je dědičná – vychová přese všecku péči dítě slabé. Hlavní význam pro budoucnost dítěte je dědičnost, zdraví jeho rodičů. To má větší cenu nežli jejich příjmy.

Vesmír 2, 210 – 211, 1924

Vynálezce psacího stroje,

kancelářský rada Jakub Peters, zemřel nedávno v Kodani. Dne 18. dubna 1868 přinesl časopis Berlingske Tidende stručnou zprávu o jeho vynálezu, dva měsíce před konstrukcí prvního amerického psacího stroje. Jméno Petersovo bylo však úplně zapomenuto, neměl ze svého vynálezu ani slávu, ani zisk. Jedinou hmotnou odměnou bylo 300 K, které mu nedávno udělila kodaňská polytechnika jako čestný dar. Bylo mu již 89 let. Kdo by nevzpomenul našeho Ressla, vynálezce lodního šroubu?

Vesmír 2, 213, 1924

Stinné stránky moderního dopravnictví

vynikají více než kde jinde v zemích s bohatým provozem automobilovým. Jestliže Velká Praha se svými 3700 motorovými vozidly vykazuje za jeden rok asi 2700 přestupků řidičů proti jízdnímu řádu, jak asi vypadají poměry ve Spojených Státech, jež mají nyní 14 milionů motorových vozidel? Celková délka všech veřejných silnic činí tam 2,8 milionu mil (míle = 1,6094 km), což znamená, že na každou míli silnice připadá pět motorových vozidel. Ve skutečnosti jsou vozy soustředěny z velké míry na ulice měst a hlavní silnice velká města spojující. Bylo vypočteno, že se tu na 1 míli pohybuje 36 vozů, t.j. jdou za sebou ve vzdálenosti asi 40 m. Osobní automobil jedoucí rychlostí 32 km za hodinu potkává každých 5 vteřin jiné auto. Často jsou křižovatky a spojovací tepny ve městech auty tak zatlučeny, že za 2 hodiny lze ujeti jen asi 11 – 12 km. Úrazy se množí denně a obtíže stoupají tak, že New-Yorská obchodní komora automobilová svolala na květen t.r. světový automobilový kongres, který se měl raditi také o zákonodárných opatřeních, jež by provoz automobilový upravila. Ve Spoj. Státech je veliká rozmanitost jízdních předpisů a kongres měl také úkolem navrhnouti jednotnost v tomto ohledu.

Vesmír 2, 212, 1924