Aktuální číslo:

2019/6

Téma měsíce:

Výboj

Nejstarší známý hominid

 |  5. 11. 1994
 |  Vesmír 73, 654, 1994/11

Proslulá etiopská paleontologická naleziště, která v nedávné době vydala lebku Australopithecus afarensis (Vesmír 73, 293, 1994/5), přinesla další překvapení. Tim D. White (Kalifornská univerzita, Berkeley), Gen Suwa (Tokijská univerzita) a Berhane Asfaw (Paleoantropologická laboratoř, Addis Abeba) popisují z lokality Aramis (Middle Awash, Etiopie) podle nálezů sedmnácti úlomků zubů, lebky a ostatní kostry nový druh hominida Australopithecus ramidus. Druhový název odvozují od slova „ramid“ z jazyku kmene Afar žijícího v této oblasti. Toto slovo znamená „kořen“. Vzorky byly nalezeny v tuffových vrstvách stáří 4,36 až 4,42 milionu let. Ze srovnávacích studií s druhem Australopithecus afarensis, s moderními a fosilními opicemi a podle prastaré a primitivní morfologie se autoři domnívají, že by mohli mít v rukou kořen druhů čeledi Hominidae.

Morfologickou podobnost mezi šimpanzy (rod Pan) a hominidy potvrzuje i příbuznost molekulárněbiologická a soudí se, že k oddělení větve šimpanzů mohlo dojít někdy před 4,5 až 5,5 milionu let (větev rodu Gorilla je hominidům vzdálenější). Dosud se nanašly fosilie rodu Pan, proto byl k rekonstrukci jeho evoluční historie použit mitochondrionální genom.

Australopithecus ramidus by mohl být nejen obecným předchůdcem pozdějších hominidů (větve A. afarensis – Homo habilis – H. erectus – H. sapiens), ale ani určité morfologické shody báze lebky s druhy rodu Paranthropus nebrání tomu, aby ho bylo možno považovat také za jejich předka.

Sedimenty v Middle Awash skýtají vedle fosilií hominidů i pozůstatky jiných obratlovců, vulkanický popel a další podklady pro biochronologické údaje. Podle radioizotopového datování, geochemické analýzy vmezeřených vrstev vulkanického popela, sedimentologického hodnocení, botanických a faunistických dokladů se soudí, že zdejší hominidi byli obyvateli lesnatého kraje.

Nature 371, 280, 306 a 330, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Člověk proti sopce: boj o osud města Vestmannaeyjabær

Petr Brož  |  17. 6. 2019
Před 46 lety se pod nohama nic netušících obyvatel malého islandského ostrova Heimaey otevřelo peklo. Islanďané rozpoutali jednu z největších...
Jak vosy dobývají svět

Jak vosy dobývají svět uzamčeno

Pavel Pipek  |  3. 6. 2019
Vosy jsou pro lidi jedním z nejnenáviděnějších organismů. Zatímco v původním areálu výskytu je jejich špatná pověst nezasloužená, protože v něm...
Hledá se blesk

Hledá se blesk uzamčeno

V chápání elektrických jevů jsme za uplynulých 250 let udělali obrovský pokrok. Úplnému porozumění ale stále vzdoruje záhadné chování obyčejných...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné