Alzheimerova choroba a oxidy železa
| 5. 11. 1994 | Vesmír 73, 654, 1994/11
Edward Neuwelt z oregonské univerzity a jeho kolegové se pokoušejí připravit syntetický vektor pro přenos genetického materiálu. Pro takovéto přenosy se dosud používají upravené virové vektory. Novým vektorem by měly být magnetické částice oxidu železa o velikosti 100 nm, které jsou potaženy dextranem. Pomocí nich by asi bylo možno velmi cíleně vpravit genetický materiál do mozku a pokusit se tak léčit neurodegenerativní i nádorové choroby.
New Scientist No. 1938, 16, 1994
OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Nemoci člověka
RUBRIKA: Aktuality
O autorovi
Ivan Boháček
Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
![Boháček Ivan](/thumb/images/autori/b/s_ib.jpg?w=150&h=150&ip=5)
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem ![uzamčeno](/images/layout/ico-locked.png)
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná ![uzamčeno](/images/layout/ico-locked.png)
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak ![video](/images/layout/ico-video.png)
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...