Aktuální číslo:

2018/10

Téma měsíce:

Navigace

Skvid na 112 K

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 594, 1994/10

Materiály typu YBCO (yttrium, barium, měď a kyslík) mohou být supravodivé při teplotách kolem 90 K. Materiály založené na rtuti mohou být supravodivé při teplotách až 135 Kelvinů. A. Gupta, J. Sun a Chang Tsuei sestrojili první skvid (supravodivý kvantový interferenční detektor) operující při teplotě 112 K a založený na supravodičích typu HBCCO (rtuť, barium, kalcium, měď, kyslík). Oba typy těchto kvantových interferenčních zařízení jsou zpravidla provozovány při teplotě tekutého dusíku, tj. 77 K, avšak čím je větší rozdíl mezi provozní teplotou a přechodovou teplotou supravodiče, tím nižší jsou provozní chyby detekce. Cílem vývoje je sestrojit skvid na teplotě nad 150 K, neboť to by umožnilo nahradit kryogenní zařízení elektronickým, což by mělo řadu výhod a bylo by to levnější.

Skvid je vysoce citlivý detektor magnetického pole užívaný ke studiu kdečeho: od srdečních arytmií a magnetického pole mozku po detekci gravitačních vln (blíže viz např. Vesmír 62, 269–272, 1983).

Science 265, 1075–1077, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Vlaštovka extrémista

Vlaštovka extrémista

Jaroslav Cepák, Petr Klvaňa  |  10. 10. 2018
Díky satelitní telemetrii se podařilo odhalit vpravdě neuvěřitelné výkony některých ptačích druhů. Nejznámějším je zřejmě osmidenní nonstop let...
Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Velké umění astronavigace: Od astrolábu po sextant

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Staří mořeplavci prý určovali polohu své lodi podle hvězd. Tato rozšířená romantická představa je ale nesprávná. Metoda astronavigace nikdy nebyla...
Jak se neztratit na moři

Jak se neztratit na moři

Petr Scheirich  |  1. 10. 2018
Dle znamenitého pozorování Slunce a Měsíce shledávám naši zeměpisnou délku 178° 18' 30" západně od Greenwiche. Zeměpisná délka dle logu je 175°...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné