Aktuální číslo:

2017/12

Téma měsíce:

Kontakty

Skvid na 112 K

 |  5. 10. 1994
 |  Vesmír 73, 594, 1994/10

Materiály typu YBCO (yttrium, barium, měď a kyslík) mohou být supravodivé při teplotách kolem 90 K. Materiály založené na rtuti mohou být supravodivé při teplotách až 135 Kelvinů. A. Gupta, J. Sun a Chang Tsuei sestrojili první skvid (supravodivý kvantový interferenční detektor) operující při teplotě 112 K a založený na supravodičích typu HBCCO (rtuť, barium, kalcium, měď, kyslík). Oba typy těchto kvantových interferenčních zařízení jsou zpravidla provozovány při teplotě tekutého dusíku, tj. 77 K, avšak čím je větší rozdíl mezi provozní teplotou a přechodovou teplotou supravodiče, tím nižší jsou provozní chyby detekce. Cílem vývoje je sestrojit skvid na teplotě nad 150 K, neboť to by umožnilo nahradit kryogenní zařízení elektronickým, což by mělo řadu výhod a bylo by to levnější.

Skvid je vysoce citlivý detektor magnetického pole užívaný ke studiu kdečeho: od srdečních arytmií a magnetického pole mozku po detekci gravitačních vln (blíže viz např. Vesmír 62, 269–272, 1983).

Science 265, 1075–1077, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyzika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak si delfíni ucpávají uši

Jak si delfíni ucpávají uši audio

Jaroslav Petr  |  17. 12. 2017
Hluk v mořích a oceánech produkovaný člověkem ohrožuje kytovce. Může je dočasně ohlušit nebo jim trvale poškodit sluch. Nově objevený fenomén by...
Tajemná sůva šumavská

Tajemná sůva šumavská

Jan Andreska  |  17. 12. 2017
Byl vyhuben a vrátil se. Na Šumavu lidskou snahou a do Beskyd vlastním přičiněním. Puštík bělavý teď žije opět s námi, ale ohrožení trvá.
Hmyz jako dokonalý létací stroj

Hmyz jako dokonalý létací stroj

Rudolf Dvořák  |  4. 12. 2017
Hmyz patří k nejdokonalejším a nejstarším letcům naší planety. Jeho letové schopnosti se vyvíjely přes 300 milionů let a předčí dovednosti všech...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné