Různé zprávy

Dodatek ku zprávě o prvním velikém sjezdu českých pěstovatelů a přátel věd přírodních, mathematických, inženýrských a t. d.

Shromáždění vyřídivši otázku prvního přikročilo k rozpravě o otázce druhé, totiž: "Jak by mělo býti vyučování přírodním vědám dle potřeb naší doby rozšířeno." O předmětu tomto rozpředla se velmi živá a zajímavá debata. Mluvili pánové: Dr. Majer, dr. Studnička, prof. Nekut, dr. Kotal, prof. Hobza, dr. Durdík, prof. Jehlička, Mdr. Novotný, dr. Šafařík, a fil. stud. Strouhal. Veliká většina řečníků uznává nutnost, aby přírodním vědám jmenovitě přírodopisu věnováno bylo více hodin.

Na to přijímá se přincip, aby se vědám přírodním na gymnasiu věnovalo více času.

Po návrhu p. Houdka svěřilo se vypracování resoluce, ve které by se princip ten odůvodnil, předsednictví sjezdu.

V pondělí dopoledne odbývaly se vědecké přednášky a rozpravy ve všech čtyřech odborech sjezdu, totiž v odboru mathematiků a fysiků, přírodopisců, lučebníků a inženýrů.

Odpoledne jednalo se o resoluci týkající se zařízení jednoho druhu středních škol, ketrá byla přijata.

Resoluce zní takto:

Přihlížejíc k tomu, že úkol obou škol středních, gymnasií i škol reálních, podstatou jeden jest- vzdělání povšechné; přihlížejíc dále k tomu, že školy realní účelu svému zvláštnímu, aby vyhověly potřebám průmyslu a obchodu, dle zkušeností v té příčině nabytých nevyhovují, aniž dle změn v poslední době předsevzatých vyhověti mohou; přihlížejíc k tomu, že gymnasia zejmena co do nauk přírodních neposkytují dostatečné průpravy k studiím na školách vysokých; přihlížejíc i k tomu, že zvláštním účelům průmyslu a obchodu zřízením škol odborných rychleji a bezpečněji by se vyhovělo; přihlížejíc posléze k tomu, že čím dále, tím více znamenati jest při obojí škole střední opravdovou snahu přihlížeti se zřízením svým k druhé; vyslovuje shromáždění zdání své, že by účelům vzdělání povšechného i průpravy pro školy vysoké nejlépe učinilo se zadost zřízením jednotné školy střední, při čemž by potřeby průmyslu a obchodu opatřiti se měly zakládáním škol průmyslových a obchodních.

Rozpravu o semináři pro přírodozpytce zahájil dr. Kotal. Dokázal potřebu takového ústavu pro kandidáty přírodopisu, kde by se prakticky mohli vzdělati v oborech, o kterých mají budoucně přednášeti. Přírodním vědám nastanou u nás lepší časy, až se budou vědy ty přednášeti na universitě jazykem mateřským a až budou zřízeny semináře. Aby se činnost mladých přírodopisců podněcovala, budťež založena stipendia a dobré práce odměňujtež se honoráři.

Za účelem systematického pěstování věd přírodních mohla by se zříditi na universitě pátá fakulta tak zvaná mathematicko-přírodnická. Každý technik musil by dříve 2 leta a příčinou vzdělání svého ve vědách přírodnicých studovati na universitě, než by se obrátil k odborným studiím.

K budoucímu sjezdu pozváni budou i lékařové. Výbor pro sjezd budoucí sestává z pánů: Dr. Neumanna, dr. Studničky, dr. Bořického, dr. Čelakovského, dr. Šafaříka a prof. Štolby. Předsedou komitétu jest prof. Krejčí.

Ku konci vyjádřeny díky prof. Krejčímu za jeho výtečné řízení debat a provolána mu "Sláva."

Závěrkem sjezdu byl zajímavý geologický výlet za vedení prof. Krejčího. Účastníci sjezdu odebrali se v úterý o 7. hod. ráno přes Smíchov, Dívčí Hrad, Hlubočepy do Chuchel. Zde pak přátelsky se pobavivše navrátili se večer dílem po dráze, dílem po parolodi do Prahy.