Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024Siemens2024

Aktuální číslo:

2024/9

Téma měsíce:

Chiralita

Obálka čísla

Jedy divokých národů.

 |  Vesmír 1, 25, 1871/3
 |  Seriál: Jedy divokých národů, 2. díl (Předchozí)

(Předchozí část: Vesmír 1, 14, 1871/2)

Poraníme-li králíka nebo psa jedem šípovým chová se dosti klidně, jako by mu rána pražádných nespůsobovala bolestí. ovšem, vždyť nemusí být rána hluboká; pouhé škrábnutí nebo píchnutí pod kůži postačí, aby jed do krve se dostal; někdy toho zvíře ani nepozoruje, že je zraněno a otráveno. Příznaky smrti pak dostavují se zpovolna ochromením svalů a sice nejprvé v okolí rány samé pak dál a šíř po celém těle až k srdci. Všichni pozorovatelé souhlasí v tom, že u zvířat malých, u ptáků a myší, následuje smrť mnohém rychleji než u velkých a sice juž v několiká sekundách neb nejdéle v pěti minutách. Jed rozpuštěný účinkuje rychleji než tvrdý v kouskách.

Králík právě na zelných listech si pochutnávající byl nepozorovaně raněn na hřbetu jehlicí napuštěnou "Kurarem".

Nevšímnul si toho a hlodal dále, po několika okamžicích ustal od žraní, zalezl zpovolna do koutka, svěsil uši jako při spaní a pak sklesl celým tělem maje ještě oči živé. Jen několik dechů a hlava padla na zem jako bez vlády a králík přestal dýchati byl mrtev.

Podobně zahynuly také žáby, ropuchy a ještěrky otravené bez bolestí, bez křečí, tiše přirozeným spánkem. Při každé jiné smrti objevují se více méně nějaké příznaky zevnější, avšak Kurare ochrnuje nejprvé nervstvo řídící svaly a zvíře jako zmalátnělé a schvácené klesá pomalu k zemi, až pak ochromeny jsou svaly dýchání podporující, plíce ustávají v práci své, dech se krátí a posledním vzdechem cítící ještě zvíře umírá. Srdce, které řízeno zvláštními uzlinami nervstva ještě tluče tlukotem posledním.

Smrt šíří se v těle jaksi posloupně zároveň rychlostí a oběhem krve. Poraníme-li některou nohu zvířete dávkou Kurare a podvážeme pak žíly její, zůstane otrávení obmezeno pouze na končetinu raněnou a zvíře je životem zachráněno. Pravý účinek jedu na nervy byl dlouho záhadným, dokud domýšleno se, že je jed úplně zničuje, avšak opatrné zkoušky nás poučily o jiném. Kurare působí na nervy pouze tak dlouho, dokud je v těle, dokud s nimi prostřednictvím krve se styká; jakmile však se vystřebáním odstranilo, přestává též účinek jeho.

Výsledek tohoto pozorování je nad míru důležitý, neboť se na základě jeho otravený v čas ještě může životem zachrániti. Připomeňme sobě, že jed působí jen posloupně a že terpvé na posled uchvacuje ústroje dýchací, teprvé když tyto v práci t. j. v okysličování a přeměnování částek krevních přerušeny jsou, nastupuje smrt. Kdyby tedy bylo možno dýchání udrženi tak dlouho, až by jen se z těla vystřebal, bylo by zvíře otrávené zachráněno. A to se skutečně podařilo zkouškami.

Juž roku 1815 otravil Watterton jedem šípovým oslici, kteráž po 10 minutách pošla. Na to bez odkladu zavedeno umělé dýchání pomocí měchu a za nedlouho vracely se zhynulému zvířeti známky životní. Virchow v Berlíně potvrzuje úkaz tento mnohými zkouškami na psech konanými, při čemž pak ve výměšcích, zvláště v moči otrávených zvířat, nalezl Kurare. Ostatně záleží také na dávce jedu; podáme-li ho zvířeti v míře větší, nastupuje smrt okamžitě. Kurare užívá se k různým zkouškám fysiologickým i v nemocnicích k léčení. Viděli jsme jedenkrát, že nemocnému jednomu v křečích ležícímu, tak velká dávka jedu byla vstřiknuta, že člověk zdravý zajisté by ní se byl otráviti mohl, a hle u nemocného nejevila ani těch žádoucných výsledků, t. j. občasného ochrnutí svalů, křečemi epileptickými svraštěných.

Zajímavé byly také zkoušky na psech činěné k poznání účinků Kurare. Nejprvé poranil se velký pes honící kaleným hrotem. Nepozoroval zajisté malou ránu, neboť skákal a šukal jako obyčejně; asi za minutu položil se unavený na zem a opět po minutě svěsil hlavu. Když naň voláno známým hlasem, snažil se hlavu pozvednouti, mával či smál se ocasem a v očích jevil zvláštní výraz přívětivosti. Chtěl vstáti, ale namáhal se darmo, nohy mu vypověděly ze služby. Ještě za minutu a hlava klesla bez vlády k zemi na zavolání jen slabým kroucením očima odpovídajíc. Všecky pokusy hlavu pozvednouti nespomohly nic. Pes ležel na zemi tiše, dýchal pravidelně a na prvý pohled zdálo se, že je toliko unaven; pokud mohl, mával ocasem, až pak posledním vzdechem úplně životem zhasl. Jiný kousavý a zlý pes počínal si po otrávení opět svým spůsobem. Byl na řetězu u boudy zraněn, načež zalezl do boudy a vrčel, když se někdo k němu blížil, vylezl s patrným namáháním a chraplavým, dušeným štěkotem, ceně zuby strašným vztekem nad svou málomocností.

Hůl podanou mu rozkousal, pokud síly stačily, do boudy již nezalezl, neboť příliš mezi tím seslábl. Na zavolání vrčel a okazoval tesáky své na marný postrach. Zuřivost jeho skončila teprvé smrtí a na mrtvole byl ještě výraz její příliš patrným. Z toho lze soudili, že zvíře do posledního okamžiku má pamět a že jed nikterak nepůsobí na nervstvo pocity vzbuzující. Kurare nehodilo by se tudíž pro samovraždu - byl by to zajisté strašný stav otráveného, když by do posledního tlukotu srdce měl mysl a rozum zdravý, když by zpovolna cítil studenou ruku smrti po sobě sahající dál a dále bez milosrdenství bez naděje na kýžený opět život, až k úplnému bezvládí rukou, noh krku a - ochabujících plic.

Neznáme také v Evropě samovraždy jedem šípovým.

V jižní Americe a sice v severních její krajích poznal londýnský profesor Harley nedávno jiný šípový jed v účincích docela podobný jedu Kurare. Indiáni nazývají ho "Wurali" a jak se zdá, bude jen pouhou odrůdou jedu našeho, o němž jsme již shora podotkli, že u různých kmenů různým spůsobem se připravuje.

V Africe užívají divoši k otravování šípů jedu "Antia", kterýž vyznačuje se právě opačnými účinky. Kdežto Kurare ochromuje nejprvé svaly a naposledy teprvé srdce, ničí "Antia" v popředí výkony srdeční a připravuje tudiž smrt mnohem rychleji.

Jedy šípové národů australských jsou úplně podobné jedům amerikánským a příprava jejich děje se rovněž takým spůsobem jako v pustách indianských.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Toxikologie

O autorovi

redakce

Redakce Vesmíru, Na Florenci 3, 111 21  Praha 1; telefon: +420 222 828 393; e-mail: redakce@vesmir.cz
Objednávky časopisu: firma SEND Předplatné, P. O. Box 141, 140 21  Praha 4, tel. 225 985 225, mobilní telefon: 777 333 370 nebo 605 202 115 (telefonické objednávky ve všední dny od 8 do 18 hodin), e-mail: send@send.cz

Doporučujeme

Homochirální život a racemická smrt

Homochirální život a racemická smrt uzamčeno

Tomáš Ovad, Petr Slavíček  |  2. 9. 2024
Saský král Lothar III. zahájil krátce po své korunovaci římským císařem tažení na Sicílii, ovládanou normanským panovníkem Rogerem II. Ačkoli...
Žabí poklad amazonských domorodců

Žabí poklad amazonských domorodců

Pro někoho jde o magickou medicínu prodávanou na internetu, pro domorodé obyvatele Amazonie o cennou surovinu využívanou v tamní medicíně, ale v...
Podvodní ohňostroj

Podvodní ohňostroj uzamčeno

Bioluminiscence, tedy proces produkce a emise studeného světla živými organismy, se může uplatnit v základním výzkumu, v neinvazivním...