Aktuální číslo:

2020/7

Téma měsíce:

Klimatické změny

Zprávy spolkové.

 |  Vesmír 1, 10, 1871/1

Odboru math. přírod. císařské akademie ve Vídni

zaslal při poslední schůzi dne 9. m. m. prof. Weiss ze Lvova důležitá skoumání o drobnohledném i lučebním sestrojení diatomací, kteréž, jak známo jsou nejjednodušší rostliny řasové, sestávající toliko z jednotlivých málo souvislých buniček. Někteří znamenití přírodozpytci, zejmena Ehrenberg řadil je do nedávna v říši tvorstva a sice mezi nálevníky, což arci úplně je zvráceno. Diatomace nalezáme také v Čechách v ohromných ložiskách na př. u Kučlína nedaleko Bíliny, kdež známá leštivá břidlice z nich se skládá a u Františkových lázní, kde tvoří se rostliny ty v nedočetném množství ve vodách stojatých. Ačkoliv diatomace jsou velmi důležity a zajímavy jak pro botanika tak pro geologa, nebyly přec do dnes dokonale proskoumány, tak že mnohé nesrovnalosti v ohledu tom až příliš příkře proti sobě stojí. Mnozí učenci považují diatomace za řasy jednobuněčné, a tomu v popředí snaží se Weiss odpírati, dokazuje bedlivým pozorováním drobnohledným, že každá z nich je organismem velmi složitým, sestávajícím z velikého množství malounkých tělisek kulovatých, jež každé o sobě schopno je všech úkonů životních. Zvláštní pak seřadění jejich je příčinou známého žíhaného a proužkovaného zevnějšku škořápek, kterýž úkaz považoval se dosud, kdy diatomace považováno za řasy jednobunečné, co zvláštní zmohutnění blány bunečné v některých určitých místech na spůsob žeber nebo povrchových obručí. Co týče se chemických studií Weissových, podotýkáme, že objevil v škořápce křemenité též železo a sice co nerozpustnou sloučeninu kyslíku. (Obšírnější pojednání uveřejněno bude v letošních zprávách cís. akad. Vídeňské.) - Dále zaslal akademii cís. dr. Emil Veyr, t. č. v Miláně meškající, některé původní práce geometrické a prof. Seegen předložil jí svá bádání o rozkladu látek bílkovitých při hladu, která konal na mladé dívce trpící snížením požeráku, následkem čehož jen velmi skrovné částky potravy tekuté požívati mohla. (Zprávy bližší podáme příště. Red.)

Z fisiokratické společnosti v Praze.

Zvěroléčitelskému odboru fysiokratické společnosti zaslal lesní p. Staruška z panství kn. Metternicha v Kynžvartu u lázní Marianských dobře zaopatřený kus plic jeleních s níťovkami (Filaria), podotýkaje ve zvláštním přípise, že v lesním jeho obvodu kalouchové, t. mladá zvěř jelení, často celý rok a déle nebezpečně pokašlávají velmi hubnou, v kříži chrnouce, až pak úplně zmořeni bídně za své béřou. Při pytvání více pošlých kalouchů zdály se p. lesnímu jediné plíce podezřelé a choré, ostatní ústrojí byla vesměs zdravá nejevíce pražádné stopy nemoci. V plících pak i v průduškách nalezeny bezčíslné zárodky niťovek, které dle předsevzatých drobnohledných zkoušek p. dr. Schöblem v Praze poznány co hlísty od niťovek dobytčích (Filaria pecorum) nikterak se nelišící. Tyto spůsobují u kalouchů podobnou nemoc jako u ovcí, jež pasouce se záhy z rána na zrosené neb vlhké trávě skrze chřípí a hubu zárodky co niť tenounkých hlístů do průdušky a do plíc dostávají, kteréž je pak ustavičně dráždí k tak zvanému kašli suchému. Zárodky niťovek libují si hlavně ve vlhku a zejmena z rána nalezáme je na vrcholcích orosené trávy luční i lesní, později, když tráva poněkud oschne, slezají dle všelikých pozorování opět dolů, v místa dosud vlhká, až pak za parného dne i do země hluboko zalézají. Uchránění zvěře od jejich nebezpečné a smrtící nákazy je tudiž velmi obtížné a dalo by se jen tehdy s úspěchem provésti, kdyby možno bylo zvěř lesní od ranní pastvy zdržeti. Fysiokratická společnost žádá všecky p. lesníky o další zprávy a pozorování v ohledu tomto, neboť jenom tím spůsobem usnadní se rozřešení mnohé dosud škodlivé záhady v nejskvělejší prospěch života praktického.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Věda a společnost
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

redakce

* *

Doporučujeme

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

O mariánském sloupu, který se nevrátil na Staroměstské náměstí

Eliška Fulínová  |  18. 7. 2020
Instalace neúplné kopie mariánského sloupu na pražské Staroměstské náměstí přišla ironií osudu ve zjitřené době, kdy se na různých místech po...
Na staré zkušenosti nezapomínejme

Na staré zkušenosti nezapomínejme

Eva Bobůrková  |  13. 7. 2020
Vladimír Vonka je uznávaný virolog v Česku i ve světě. Ač brzy oslaví devadesáté narozeniny, stále se věnuje vědě, konkrétně vývoji...
Komu se nelení…

Komu se nelení…

Petr Pokorný  |  13. 7. 2020
Jsou-li nějaké změny příliš pomalé, lidé je v subjektivním čase svých životů skoro nevnímají. Stačí se ale podívat na staré krajinomalby či...

Předplatným pomůžete zajistit budoucnost Vesmíru

Tištěná i elektronická
verze časopisu
Digitální archiv
od roku 1994
Speciální nabídka
pro školy a studenty

 

Objednat předplatné