Klimatické změny a vodní zdroje v povodí Vltavy
Sledujete s obavami pohyb rtuťového sloupce, nebo vás spíš dohřívají návrhy politiků na nákladná opatření proti emisím skleníkových plynů? Nechává vás problematika očekávaného nepříznivého vývoje klimatu chladnými? Málokdo si problém připouští, dokud se ho nezačne přímo týkat. Život v české kotlině zdánlivě nemusí ohrozit ani stoupající hladina světových oceánů, ani ubývající vysokohorské ledovce. Mnozí z nás by nebyli proti, kdyby roční průměrná teplota poposkočila o stupínek nahoru. Jaké jsou však reálné dopady očekávaného vývoje klimatu na místní podmínky? 1)
Počáteční předpoklad

- SRES A1 popisuje svět s velmi rychlým růstem ekonomiky a vývojem nových technologií, kdy maximálního počtu obyvatel na Zemi bude dosaženo už v polovině tohoto století.
- SRES A2 je pesimistický scénář, jenž počítá s růstem populace během celého jednadvacátého století a s ekonomikou nepříliš nakloněnou řešení problémů životního prostředí.
- SRES B1 je optimistický scénář, který počítá s maximem obyvatel na Zemi již v polovině tohoto století a s ekonomikou nastavenou pro veškerá ekologická opatření, kdy růst hrubého domácího produktu nebude hlavní hnací silou světové ekonomiky.
- SRES B2 je trochu méně optimistický scénář, podle nějž bude očekávaný růst obyvatel pokračovat v průběhu celého století, avšak s nižším gradientem než v případu SRES A1. Ekonomika bude fungovat v rámci mezí daných principem trvale udržitelného rozvoje.
Globální a regionální klimatické modely

Výsledky regionálních modelů s různými variantami vstupních koncentrací skleníkových plynů nabízejí scénáře klimatických změn. Na Matematicko-fyzikální fakultě Karlovy univerzity byly vytvořeny pro okrajové podmínky dané hranicemi České republiky v období 2070–2100 (referenční rok 2085 je středem simulovaného období) čtyři možnosti průběhu klimatických změn. Předpokládané klimatické změny jsou výsledkem dvou nezávislých regionálních modelů HIRHAM a RCAO 2) se vstupními parametry vývoje koncentrace skleníkových plynů podle scénáře „mírně pesimistického“ (SRES A2) a „mírně optimistického“ (SRES B2). Konkrétně jde o čtyři varianty časových řad relativní změny dané klimatologické veličiny.
Modelování hydrologických veličin

Simulace funkce vodohospodářské soustavy
K tomu, aby se dala odhadnout vydatnost vodních zdrojů v povodí Vltavy, bylo potřeba sestavit simulační model celé vodohospodářské soustavy včetně všech nádrží, jezových zdrží, odběrných míst, míst pro vypouštění ad. Matematický model, který simuluje chování soustavy v čase, zahrnuje informace o říční síti – o technických parametrech (kapacitě vodních nádrží, převodech vody) včetně pravidel, podle nichž se určuje množství vypuštěné vody. Dále model obsahuje například současné a výhledové požadavky na vodu, množství vypuštěných odpadních vod a hodnoty předepsaných minimálních zůstatkových průtoků. Ovlivněné odtoky z povodí, které vystupují z hydrologického modelu, se stávají vstupní veličinou pro simulaci chování vodohospodářské soustavy. Výstupem jsou časové řady průtoků, odběrů a vypouštění v sledovaných profilech a hodnoty mezidobých zásob vody v nádržích.Nakonec se hodnotí vodohospodářské bilance pro jednotlivé významné profily v říční soustavě. Při řešení se porovnává dostupné množství vody v tocích a nádržích v daném časovém období s požadavky na odběry a minimální průtoky. Když je zřejmé, že odběry budou ve výhledovém r. 2085 proveditelné, je v daném profilu bilance aktivní. Vodohospodářská bilance je vyvážena v profilech, kde požadavky na vodu sice nejsou uspokojeny stoprocentně, ale míra zabezpečení v čase neklesne pod hodnotu danou normou (v rozsahu 99,5–95 % podle významnosti odběru). Pokud období s nedostatkem vody překročí normové limity, hovoříme o bilanci pasivní. 4)
Může být hůř
Kdyby klimatická změna neměla vliv na vstupní data (výpočet odpovídající současnému stavu klimatu), výsledky by byly pro většinu pro- filů uspokojivé. Pasivní bilance byla zjištěna „pouze“ pro čtyři lokality ze všech osmdesáti zkoumaných profilů. Když však uvažujeme vliv předpokládaných klimatických změn, situace již tak příznivá není. Pro nejoptimističtější scénář klimatické změny (RCAO B2) bylo předpovězeno 24 % profilů s negativní vodohospodářskou bilancí a pro scénář nejpesimističtější (HIRHAM A2) dokonce 77 % profilů s nedostatkem vody. Příčinou jsou především významné změny v ročním chodu srážek, neboť z výsledků modelování vyplývá, že by měly vzrůst srážky v zimních měsících, a to o 20–50 %. V letních měsících je však očekáván úbytek srážek o 20–50 %, což v kombinaci s vyšší teplotou vzduchu a větší evapotranspirací 5) může vést až k situaci, kdy průtoky nedosáhnou ani minimální zůstatkové hodnoty pro udržení základní ekologické funkce toku.Na míru změny v režimu srážek má významný vliv orografie terénu. Nárůst zimních srážek bude výraznější v oblastech horských než v nížinných, v létě se očekává výraznější pokles srážek v nížinách než na horách. Nedostatkem vody jsou proto více ohroženy profily na malých povodích v nižších a středních polohách, např. v Neměticích na Volyňce či v Dolním Ostrovci na Lomnici (viz obrázek 1).
Musíme se připravit

Další údaje o vodách v ČR najdete v rubrice Data a souvislosti v pdf příloze.
Poznámky
Ke stažení
článek ve formátu pdf [788,38 kB]
příloha ve formátu pdf [1,15 MB]