Aktuální číslo:

2025/3

Téma měsíce:

Humor

Obálka čísla

Popsán nový kytovec – orcela Heinsohnova

 |  16. 2. 2006
 |  Vesmír 85, 69, 2006/2

V řekách a mělkých mořích jihovýchodní Asie se vyskytuje bělošedý ozubený kytovec orcela tuponosá (Orcaella brevirostris). Její délka se pohybuje kolem dvou metrů, a jak český název naznačuje, nemá jako delfíni protažené čelisti, ale tupě zakončenou hlavu. Pravděpodobně je delfínům příbuzná, byť se vzhledem hodně podobá běluze či narvalovi, s kterými byla dříve spojována. Rozšířena je jednak v jihovýchodní Asii od východního pobřeží Indie k Jávě a Borneu, jednak v severní Austrálii a v pobřežních vodách Nové Guineje. Nedávné výzkumy lebek orcel z celého areálu ukázaly, že australské (a novoguinejské) orcely jsou odlišné od jihovýchodoasijských.

Komplexní pohled na tato zvířata včetně molekulárních analýz jasně ukázal, že se australské orcely odlišují od asijských zbarvením (bývají spíše trojbarevné než dvojbarevné), větší velikostí, užší ocasní ploutví, tvarem a výškou hřbetní ploutve, nepřítomností rýhy na zádech, lebečními znaky a též z molekulárního hlediska. Celý soubor odlišností nakonec vyústil v rozhodnutí vymezit australskou orcelu jako nový druh Orcaella heinsohni, česky je zatím uváděna jako orcela Heinsohnova nebo také orcela tupoploutvá (překlad angl. snubfin). Izolace těchto dvou forem vznikla pravděpodobně v důsledku kolísání hladiny světového oceánu v pleistocénu, jež bylo vyvoláno střídáním dob ledových a meziledových. Nová orcela má oproti asijské příbuzné velkou výhodu, neboť jí v australských vodách nehrozí tolik nebezpečí vinou lidských aktivit, jako je lov pro tuk. Dodejme, že se asijská orcela dělí na základě molekulární dat na linii čistě sladkovodní (v řece Mekongu) a mořskou i sladkovodní ve zbytku asijského areálu. V posledních letech patří bohužel vlivem člověka k vážně ohroženým druhům kytovců. (Marine Mammal Science 21, 365–400, 2005/3)

Ke stažení

RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Jan Robovský

RNDr. Jan Robovský, Ph.D., (*1980) se na Přírodovědecké falkultě JU věnuje evoluci savců a jejich ochraně. Od roku 2011 je externím vědeckým pracovníkem Zoo Liberec.
Robovský Jan

Doporučujeme

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller?

Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? uzamčeno

Irena Jirků  |  3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?

Mají zvířata smysl pro legraci?

Jaroslav Petr  |  3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu

Selský rozum u kulatého stolu uzamčeno

Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...