mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Emise CO2 a Temelín

 |  5. 12. 2000
 |  Vesmír 79, 669, 2000/12

Globální oteplování se zdá být skutečností. Roztávají polární ledovce i sněhy na Kilimandžáru, pravděpodobně stoupá hladina světového oceánu. Turbulence atmosféry se zvyšuje, s větší frekvencí se vyskytují extrémní situace – sucho, a naopak silné srážky, vysoké i nízké teploty, silný vítr a podobně. Leccos z toho můžeme přičíst nárůstu obsahu CO2 v atmosféře, který v současné době činí 0,4 relativního procenta ročně. Některé prognózy z poslední doby, které se týkají vývoje složení ovzduší a z toho odvozených teplotních změn, jsou silně katastrofické (viz Vesmír 79, 7, 2000/1).

Současná objemová koncentrace CO2 v atmosféře je 0,0365 %, což je cca 0,055 % hmotnostních (v 1 kg vzduchu je 550 mg CO2). Celková hmotnost světové atmosféry je 5,1×1015 tun. Povrch Země měří přibližně 510×106 km2, rozloha České republiky je 78 864 km2. Z toho lze vypočítat, že ve vzdušném prostoru ČR je přibližně 430 milionů tun CO2.

Jak k nárůstu oxidu uhličitého v ovzduší přispívá Česká republika?

Současné emise CO2 z území České republiky do ovzduší uvádí Statistická ročenka ŽP ČR (1999) pro léta 1990 až 1997 v rozmezí y123 až 163 milionů tun ročně. Hlavním zdrojem těchto emisí je spalování severočeského hnědého uhlí, což je mimochodem nejprimitivnější způsob využití této hodnotné chemické suroviny. Při určitém zjednodušení je možno odhadnout, že kdyby byl vzdušný prostor ČR oddělen od ostatního světa, během tří let by se obsah CO2 v ovzduší zdvojnásobil. Ve skutečnosti ovšem odchází přebytečný CO2 prouděním atmosféry mimo území naší republiky, která tak významným dílem přispívá k jeho celosvětovému nárůstu v ovzduší. Podle statistické ročenky OSN byla v roce 1993 Česká republika (v přepočtu na jednoho obyvatele) dokonce třetím největším producentem atmosférického CO2! Jestliže se naše republika chce chovat odpovědně k ochraně prostředí, musí hledat cesty, jak emise CO2 omezí. Jednou z nich je nepochybně omezování spotřeby hnědého uhlí v našich velkých energetických zařízeních.

Tepelná elektrárna s instalovaným výkonem 1000 MW spotřebuje každou hodinu v průměru 800 až 1000 tun uhlí o výhřevnosti 12,5 MJ.kg1, které obsahuje zhruba 32 % uhlíku. Pouhý 1 kg tohoto uhlí uvolní po spálení do ovzduší až 1170 g CO2, což činí u uvažované elektrárny zhruba 10 milionů tun CO2 za jediný rok. Současný instalovaný výkon českých uhelných elektráren je 11 300 MW.

Temelín s instalovaným výkonem 2000 MW by tedy při plném výkonu a za předpokladu, že se uzavře odpovídající kapacita uhelných elektráren, ušetřil zhruba 20 milionů tun, to je asi 18 % CO2 emitovaného ročně uhelnými elektrárnami České republiky do ovzduší.

Bude toto hledisko uplatněno při hodnocení dopadů Jaderné elektrárny Temelín na životní prostředí?

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Ekologie a životní prostředí

O autorovi

Petr Skřivan

Doc. Ing. Petr Skřivan, CSc., (*1935) vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze. V Geologickém ústavu AV ČR studuje exogenní cykly vybraných minoritních a stopových prvků. Na Lesnické fakultě České zemědělské univerzity přednáší chemii prostředí.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...