Aktuální číslo:

2024/4

Téma měsíce:

Obaly

Obálka čísla

„Strašák“ proti dešti

Jsou naše měření u Rampacu ohrožena?
 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 66, 2017/2

Letošní peruánské období dešťů začalo netypicky – bez deště. Sucho a nelegální vypalování podrostu způsobily zejména v okolí Cajamarky obrovské lesní požáry. U zemědělců v Andách vyvolaly obavy z neúrody a s ní spojeným nedostatkem potravy. Toho se také obávali lidé z okolí města Carhuaz, u kterého leží vesnice Rampac Grande (Vesmír 96, 94, 2017/2). Situace byla podle nich velmi kritická a reakce limské, ale i krajské vlády neadekvátní. Začali tedy hledat vlastní řešení, které bohužel vycházelo z pověry, že antény a meteorologické stanice mají vliv na počasí, a jsou tedy příčinou sucha. Starosta administrativně nadřazené obce Carhuaz svolal setkání místních obyvatel a zástupců univerzit a státních organizací, které v oblasti provozují meteorologické stanice, s cílem tuto pověru vyvrátit. Setkání se v listopadu 2016 zúčastnilo 400 obyvatel, které nikdo z pozvaných institucí nepřesvědčil o nesmyslnosti jejich pověry. Proto se velká část místních přesunula k meteorologické stanici nad městem Carhuaz a rozebrala ji. Nezabránil jim v tom ani nesouhlas a přítomnost místních úřadů, ani fakt, že tato stanice sloužila i jako zásadní článek v systému včasného varování před nebezpečnými povodněmi z ledovcového jezera, které by mohly ohrozit obyvatele Carhuazu. Následující dny začalo v okolí města Carhuaz pršet. Nešlo o magii ani vděčnost „Pacha Mama“ (matky země) za odstranění stanice a antény, jen se vyplnila předpověď peruánského hydrometeorologického ústavu. Bohužel náhodný sled obou událostí jen utvrdil místní obyvatele v jejich pověře, která může velmi zásadním způsobem zkomplikovat vědecký výzkum i v širším okolí Carhuazu, kde leží Cordillera Blanca. K výzkumu tohoto pohoří postiženého silným ústupem horských ledovců jsou informace o klimatu, které poskytují meteorologické stanice, zcela zásadní.

Z dostupných zpráv se zdá, že zástupci komunity Rampac Grande s použitým postupem nesouhlasí a zařízení pro monitoring sesuvů nad obcí je zatím v bezpečí. Navíc kolegové z ústavu INAIGEM budou celou situaci velmi pečlivě sledovat a komunikovat s místními obyvateli. Tato nešťastná událost ukazuje, jak důležitá je neustálá komunikace a zapojení místních obyvatel do výzkumu v okolí. Ukazuje také, jak radikální řešení jsou připraveni místní obyvatelé přijmout ve chvíli, kdy jsou přesvědčeni, že úřady nejednají dostatečně důrazně v jejich prospěch.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Klimeš

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., (*1975) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a doktorát získal na katedře fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., se zabývá geomorfologií, a to hlavně mapováním a monitorováním sesuvů ve vybraných částech České republiky. V Peru se dnes věnuje především hodnocení nebezpečí sesuvů v pohořích Cordillera Blanca a Negra, včetně možných dopadů klimatických změn. Hledá nejvhodnější způsoby předávání vědeckých informací lidem ohroženým sesuvy jak v Peru, tak v České republice.
Klimeš Jan

Doporučujeme

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky

Přírodovědec v ekosystému vědní politiky uzamčeno

Josef Tuček  |  2. 4. 2024
Petr Baldrian vede Grantovou agenturu ČR – nejvýznamnější domácí instituci podporující základní výzkum s ročním rozpočtem 4,6 miliardy korun. Za...
Od krytí k uzavření rány

Od krytí k uzavření rány

Peter Gál, Robert Zajíček  |  2. 4. 2024
Popáleniny jsou v některých částech světa až třetí nejčastější příčinou neúmyslného zranění a úmrtí u malých dětí. Život výrazně ohrožují...
Česká seismologie na poloostrově Reykjanes

Česká seismologie na poloostrově Reykjanes s podporou

Jana Doubravová, Jakub Klicpera  |  2. 4. 2024
Island přitahuje návštěvníky nejen svou krásnou přírodou, ale také množstvím geologických zajímavostí, jako jsou horké prameny, gejzíry a aktivní...