Aktuální číslo:

2026/4

Téma měsíce:

Radioaktivita

Obálka čísla

„Strašák“ proti dešti

Jsou naše měření u Rampacu ohrožena?
 |  1. 2. 2017
 |  Vesmír 96, 66, 2017/2

Letošní peruánské období dešťů začalo netypicky – bez deště. Sucho a nelegální vypalování podrostu způsobily zejména v okolí Cajamarky obrovské lesní požáry. U zemědělců v Andách vyvolaly obavy z neúrody a s ní spojeným nedostatkem potravy. Toho se také obávali lidé z okolí města Carhuaz, u kterého leží vesnice Rampac Grande (Vesmír 96, 94, 2017/2). Situace byla podle nich velmi kritická a reakce limské, ale i krajské vlády neadekvátní. Začali tedy hledat vlastní řešení, které bohužel vycházelo z pověry, že antény a meteorologické stanice mají vliv na počasí, a jsou tedy příčinou sucha. Starosta administrativně nadřazené obce Carhuaz svolal setkání místních obyvatel a zástupců univerzit a státních organizací, které v oblasti provozují meteorologické stanice, s cílem tuto pověru vyvrátit. Setkání se v listopadu 2016 zúčastnilo 400 obyvatel, které nikdo z pozvaných institucí nepřesvědčil o nesmyslnosti jejich pověry. Proto se velká část místních přesunula k meteorologické stanici nad městem Carhuaz a rozebrala ji. Nezabránil jim v tom ani nesouhlas a přítomnost místních úřadů, ani fakt, že tato stanice sloužila i jako zásadní článek v systému včasného varování před nebezpečnými povodněmi z ledovcového jezera, které by mohly ohrozit obyvatele Carhuazu. Následující dny začalo v okolí města Carhuaz pršet. Nešlo o magii ani vděčnost „Pacha Mama“ (matky země) za odstranění stanice a antény, jen se vyplnila předpověď peruánského hydrometeorologického ústavu. Bohužel náhodný sled obou událostí jen utvrdil místní obyvatele v jejich pověře, která může velmi zásadním způsobem zkomplikovat vědecký výzkum i v širším okolí Carhuazu, kde leží Cordillera Blanca. K výzkumu tohoto pohoří postiženého silným ústupem horských ledovců jsou informace o klimatu, které poskytují meteorologické stanice, zcela zásadní.

Z dostupných zpráv se zdá, že zástupci komunity Rampac Grande s použitým postupem nesouhlasí a zařízení pro monitoring sesuvů nad obcí je zatím v bezpečí. Navíc kolegové z ústavu INAIGEM budou celou situaci velmi pečlivě sledovat a komunikovat s místními obyvateli. Tato nešťastná událost ukazuje, jak důležitá je neustálá komunikace a zapojení místních obyvatel do výzkumu v okolí. Ukazuje také, jak radikální řešení jsou připraveni místní obyvatelé přijmout ve chvíli, kdy jsou přesvědčeni, že úřady nejednají dostatečně důrazně v jejich prospěch.

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie
RUBRIKA: Mozaika

O autorovi

Jan Klimeš

RNDr. Jan Klimeš, Ph.D., (*1975) vystudoval Přírodovědeckou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci a doktorát získal na katedře fyzické geografie a geoekologie Univerzity Karlovy v Praze. V Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR, v. v. i., se zabývá geomorfologií, a to hlavně mapováním a monitorováním sesuvů ve vybraných částech České republiky. V Peru se dnes věnuje především hodnocení nebezpečí sesuvů v pohořích Cordillera Blanca a Negra, včetně možných dopadů klimatických změn. Hledá nejvhodnější způsoby předávání vědeckých informací lidem ohroženým sesuvy jak v Peru, tak v České republice.
Klimeš Jan

Doporučujeme

Ničí ozon choleru?

Ničí ozon choleru? uzamčeno

Iva Hůnová, Libor Elleder  |  30. 3. 2026
Pražská klementinská observatoř patří k těm, které mají nejdelší řadu nepřetržitých hydrometeorologických pozorování na světě. To se všeobecně...
Jak se člověk stává biologem

Jak se člověk stává biologem

Jan Černý  |  30. 3. 2026
Biologem se člověk nerodí, biologem se člověk stává. Ne jednorázovým rozhodnutím nebo náhlým osvícením, ale pomalým vrůstáním do světa, který je...
Patnáct let Fukušimy

Patnáct let Fukušimy uzamčeno

Vladimír Wagner  |  30. 3. 2026
Nejsilnější zemětřesení v dějinách přístrojového měření lokalizovaly seismografy v pátek 11. března 2011 pod mořským dnem nedaleko Japonska....