Radiové záření při pádech úlomků komety na Jupiteru
| 8. 11. 1995 | Vesmír 74, 655, 1995/11
Je známo již od r. 1955, že Jupiterova atmosféra a magnetosféra je zdrojem radiových záblesků v oboru dekametrových vln (Vesmír 43, 265, 1964/9). V době od 14. 7. do 8. 9. 1994, kdy byly sledovány optické účinky pádů úlomků komety Shoemaker-Levy 9, zaznamenaly radiometry na japonské observatoři Zao, patřící Univerzitě Tahoku, zvýšený výskyt intenzivních záblesků v oboru 24–20 MHz. Bylo to ve dvou délkách Jupiterova souřadnicového systému III a převážně se zdroj záblesků šířil od jednoho pólu k druhému. Celková intenzita emise překračovala maximální hodnoty mimo srážky o řád. Vysvětluje se to tím, že prachová a plazmová oblaka od srážek úlomků komety přecházela přes magnetické pole planety a tak docházelo k této mimořádné impaktové emisi.
O autorovi
Ladislav Křivský
RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.
Doporučujeme
Kdo byl Kosmas? A proč napsal první český bestseller? 
Irena Jirků | 3. 3. 2025
K výzkumu Kosmovy kroniky se po letech vrátil, protože – jak říká – dosud nenašel uspokojivou odpověď na základní otázku: Proč vůbec vznikla?...
Mají zvířata smysl pro legraci?
Jaroslav Petr | 3. 3. 2025
Umí se zvířata smát nebo aspoň usmívat? Mají smysl pro to, čemu my lidé říkáme humor? Pokud ano, jak se jejich schopnosti projevují a k čemu jsou...
Selský rozum u kulatého stolu 
Přemysl Mácha, Karolína Pauknerová, Jan Toman, Jan Géryk, Ali Tanweer, Jan Krajhanzl, Daniel Sosna, Vojtěch Kessler | 3. 3. 2025
Selský rozum rezonuje napříč společností jako jakýsi archetyp racionálního myšlení. Není to ale pouze rétorická figura, která se používá pro svůj...