Radiové záření při pádech úlomků komety na Jupiteru
| 8. 11. 1995 | Vesmír 74, 655, 1995/11
Je známo již od r. 1955, že Jupiterova atmosféra a magnetosféra je zdrojem radiových záblesků v oboru dekametrových vln (Vesmír 43, 265, 1964/9). V době od 14. 7. do 8. 9. 1994, kdy byly sledovány optické účinky pádů úlomků komety Shoemaker-Levy 9, zaznamenaly radiometry na japonské observatoři Zao, patřící Univerzitě Tahoku, zvýšený výskyt intenzivních záblesků v oboru 24–20 MHz. Bylo to ve dvou délkách Jupiterova souřadnicového systému III a převážně se zdroj záblesků šířil od jednoho pólu k druhému. Celková intenzita emise překračovala maximální hodnoty mimo srážky o řád. Vysvětluje se to tím, že prachová a plazmová oblaka od srážek úlomků komety přecházela přes magnetické pole planety a tak docházelo k této mimořádné impaktové emisi.
O autorovi
Ladislav Křivský
RNDr. Ladislav Křivský (*1925) vystudoval kosmickou fyziku a meteorologii na Přírodovědecké fakultě UK. V Astronomickém ústavu AV ČR se zabýval výzkumem sluneční aktivity a efekty v meziplanetárním prostoru.
Doporučujeme
Probírat se úlovkem hlubokomořských ryb jako pokladem
Eva Bobůrková | 3. 2. 2025
Přírodovědkyni Zuzaně Musilové učarovaly ryby. A to hlavně podivuhodné ryby hlubokomořské, s obrovskýma očima a strašlivými zuby. Byť mnohé z nich...
Doba skleněná
Natalie Venclová, Kateřina Tomková | 3. 2. 2025
Obliba skla trvá už kolem 5000 let. Díky využití přírodních věd dokážeme prohloubit dosavadní poznání toho, kdy a kde se vyráběly skleněné...
Skleněný zázrak
Marek Janáč | 3. 2. 2025
Jeden z nejunikátnějších sklářských příběhů všech dob odstartovaly dvě rodinné tragédie. Leopoldu Blaschkovi z Českého Dubu zemřela na choleru...