Staneme se nesmrtelnými?
Člověk zasahuje čím dál tím více a hlouběji do samé podstaty své existence a v minulém roce (1997) se přiblížil k metě, která rozhýbala veřejné mínění. V řadě vyspělých států připravují zákonná opatření, jež by měla pokrok vědy pokud ne přímo zastavit, tak alespoň zabrzdit tak, aby naše kulturní vyspělost nezůstávala příliš pozadu za vyspělostí technickou. Již to nejsou jen ekologická hnutí, která často – a někdy bohužel bez dostatečné znalosti problémů, ale spíše intuitivně – bojují s bezohledností a nedbalostí, s jakou zacházíme s naším životním prostředím, a tedy vlastně sami se sebou. Z reálné možnosti dokončení posledního kroku při klonování člověka zavanul strach nejen na lékaře, sociology, právníky, filozofy, zástupce církví, ale i na politiky a spoustu dalších. Jednou z reakcí na mnoha úrovních života společnosti je vznik deklarací etických kodexů v oblastech lidské činnosti, kam by důsledky klonování člověka mohly dopadnout. Kdyby nic jiného, obava z klonování člověka rozhýbala mnoho institucí, včetně parlamentů a vlád.
Oč vlastně jde ?
Pokusy s přenosem buněčných jader do neoplodněných a jádra zbavených oocytů jsou již staršího data. Snad nejstarší studie pocházejí již z minulého století. Zpočátku byla díky své přístupnosti zkoumána vajíčka obojživelníků, do nichž byla vnášena jádra buněk zárodku nebo dospělého organizmu. Savci se stali předmětem těchto studií koncem 60. let, a zvláště – v souvislosti s rozvojem nových technických možností v mikromanipulaci a kultivaci buněk – koncem minulého desetiletí. První zdravě narozená jehňata a telata vznikla z enukleovaných oocytů 1) , do nichž byla přenesena jádra embryonálních buněk.Závažným úspěchem, od nějž se odvíjí hrozba či naděje klonování člověka, bylo narození zdravého jehněte a v poslední době i telete, jejichž základem byla jádra buněk dospělého organizmu. Studie z roku 1997, publikovaná pracovníky Roslinova institutu, která popisuje výsledky dosažené transplantací jader embryonálních buněk, fetálních fibroblastů a buněk epitelu mléčné žlázy, odstartovala polemiku nad úvahou o aplikaci těchto metod na člověka. Polemika se velice rychle vymanila z odborných kruhů a zasáhla nejširší veřejnost i její politickou reprezentaci. Dnes se otázkami klonování člověka snad ani tak netrápí vědci jako spíše předsedové senátů, parlamentů a prezidenti. Uvědomují si, že jde o zlomovou situaci, která se bude týkat všech dalších lidských pokolení a jejich pobytu na zeměkouli, a proto se jejich váhavý přístup mění v horečnaté hledání východisek. Objevují se různá soukromá, oficiální i mediální prohlášení. Vznikají a jsou ustavovány komise, výbory a pracovní skupiny, které vypracovávají návrhy zásad, popřípadě opatření na nejrůznějších úrovních. Projednávají se možnosti získání finančních zdrojů, ale i úpravy trestního zákoníku, například ve Spojeném království lze „přenos jader“ trestat vězením do 10 let, pokutou, anebo obojím.
Příkladem a svým způsobem i vzorem, který vznikl pod dojmem hrozící reálnosti klonování člověka, je návrh souboru základních etických hodnot uveřejněný asociací EuropaBio (www.europa-bio.be), jenž vám předkládáme na předchozí straně.
Evropská Asociace BioPrůmyslu (European Association for BioIndustries – EuropaBio) sdružuje asi 600 společností a 11 národních asociací (Česká republika mezi nimi není).
Současná doba klade stále větší nároky na orientační schopnosti člověka a na jeho schopnost přizpůsobit se novým podmínkám. Již zdaleka nejde o otázky chladu nebo vlhka, horka či sucha a ani o orientaci, při které nám pomáhají naše smysly, tedy o konkrétní fyzickou situaci, kde jsme se opírali o představivost, logické myšlení, zvažování předpokladů, schopnost vytvářet hypotézy a odhadovat jejich pravděpodobnost. Stále častěji se cítíme zaskočeni něčím nepředpokládáným, co při rozhodování vyžaduje víc zkušenosti, než jí máme. A abychom byli alespoň trochu připraveni, nezbývá nám, než si vymýšlet otázky, které by nám v budoucnu mohly být položeny, a snažit se mít na ně připravenou odpověď.
Poznámky
Návrh základních etických hodnot
Obecné principy
- Zavazujeme se uplatňovat potenciál biotechnologií pro dobro lidstva.
- Užíváme biotechnologie při plném respektování individuálních práv.
- Budeme otevřeně diskutovat a informovat o přínosu a potenciálním riziku biotechnologií i odvozených produktů.
- Zúčastníme se dialogu se všemi, kterých se etické a společenské problémy biotechnologií dotýkají.
- Klademe důraz především na zdraví, bezpečnost a ochranu životního prostředí při výrobě a použití všech produktů a služeb.
- Nesouhlasíme s použitím klonování k reprodukci lidských bytostí a nebudeme je provádět.
- Vážíme si živé přírody a omezujeme užívání zvířat ve výzkumu, nevystavujeme je neúměrnému trápení.
- Odmítáme použití biotechnologií při výrobě zbraní a nebudeme vyrábět produkty pro tyto účely.
Zdravotnictví
- Podporujeme ochranu lékařských informací včetně genetických (např. anonymizací vzorků pro výzkum) a rovněž dostupnost všech odborných konzultací.
- Nesouhlasíme s použitím nebo zveřejněním lékařských informací, včetně prognostických genetických informací, které by mohly vyvolávat nesnášenlivost nebo stigmatizaci.
- Nebudeme měnit geny lidských spermií, vajíček nebo germinativních buněk. Ani nebudeme zasahovat do genů lidských embryí, pokud lékařské, etické a sociální dopady, které z tohoto způsobu léčení mohou vzniknout, nebudou veřejně prodiskutovány, osvětleny a dokud nebude rozhodnuto o jejich legislativním řešení.
- Získáme informovaný souhlas od všech jedinců účastnících se klinických zkoušek či genetických testů anebo podstupujících léčení. U nesvéprávných osob bude tento souhlas požadován od právního zástupce v rámci platné zákonné úpravy.
- Budeme dodržovat zásady etiky zdravotnických odborníků, kteří předepisují, vydávají a používají naše produkty anebo služby.
Zemědělství, potrava (výživa) a prostředí
- Podporujeme srozumitelnou informaci o produktech, aby měl spotřebitel možnost kvalifikovaného výběru.
- Podporujeme výkonné zemědělství, poskytující nezávadné produkty.
- Vyvíjíme zlepšené zemědělské výrobky, které zvýší hodnotu potravinových zdrojů.
- Podporujeme zachování genetické a biologické rozmanitosti.
- Podporujeme přenos technologií mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi při respektování jejich kulturního dědictví.
Otázky
S chystaným klonováním člověka přibude mnoho nejrůznějších otázek, na něž bychom měli být schopni odpovědět dříve, než nás skutečnost předběhne (což se bohužel stává čím dál častěji).
Položme otázky zkusmo, ve stylu mistra Wericha, alespoň některým profesím.
Páni filozofové: Klonováním bude možné vytvořit řetězec nebo posloupnost individuí. Ta budou vlastně pokračováním výchozího jedince, který se tak určitým způsobem stane potenciálně nesmrtelným. Lidská individualita, stejně jako je tomu u pohlavně se rozmnožujících živočichů, vzniká spojením zárodečných buněk pocházejících ze dvou různých jedinců a nese v sobě, v samém základu své existence, široce založenou rozmanitost, ohromné množství vzájemných odlišností. Každý z nás je v tomto smyslu jedinečný, a tato jedinečnost přestane být individuální, ale stane se kolektivní. Co se stane s hranicemi individua v čase a prostoru – staneme se nesmrtelnými?
Páni právníci: Jaký bude právní vztah jedince vzniklého klonováním k dárci buněčného jádra, k dárkyni vajíčka a k sobě navzájem? Bude jedinec vzniklý klonováním synem (nebo dcerou) dárce buněčného jádra? Bude sebou samým v samostatném vydání? Protože nepůjde o pokrevní vztahy klasického typu, bude třeba vymyslet i způsob pojmenování. Při identifikaci nám budou užitečná rodná čísla, ale protože půjde o pokrevně stejné osoby, neměly by mít nejen stejné příjmení, ale i jméno? Co třeba „Jan Novák K1, Jan Novák K2, Jan Novák K3 atd.?
Páni jazykovědci: Jak jim budete říkat? Klonák, klonačka, klonodruh, klonosyn, klonodcera, klonovnuk?
Páni sociologové: Budou mít kolektivní vědomí? Nebudou mít tendenci reagovat stejně, řešit stejně své problémy?
Páni kriminalisté a soudní lékaři: Bude možné je rozlišit? Budou mít různé otisky prstů, i když budou mit stejnou DNA?! Pravděpodobně je odlišit nepůjde, pokud si je nějak neoznačíme. Asi bychom jim neměli tetovat čísla, ale mohli bychom jim provést nějakou neškodnou drobnou změnu v DNA.
Páni chirurgové: To, že budou identičtí, usnadní situaci lékařům transplantujícím orgány – budou je moci mezi klonovanými jedinci vyměňovat bez rizika odhojení štěpu nebo reakce štěpu proti hostiteli. O takové možnosti jste zatím mohli jen snít.
Páni genetici: Jak upravíte svá rodokmenová a populační schémata? Jak se změní genetické poradenství v rodinách s dědičnou chorobou? V rodinách s dominantně dědičným onemocněním bude klonováním zdravého rodiče možné zajistit zdravé „potomstvo“, aniž bychom čekali na genovou terapii. Klonování spojené s výběrem dárce buněčného jádra, a zvláště v kombinaci s přenosem genů (transgenní jedinci), dovolí zásadním způsobem ovlivňovat skladbu budoucích pokolení – vydáte se na cestu pozitivní eugeniky?
Páni gynekologové a porodníci: Neláká vás představa nového způsobu lidské reprodukce? Nebude po umělém oplodnění a klonování dalším krokem umělá líheň?
Našlo by se jistě mnoho dalších profesí a mnoho otázek, které by se příslušným odborníkům v souvislosti s klonováním člověka daly položit. Ponechme je však fantazii čtenářů, stejně jako pokusy na ně odpovědět.
Ke stažení
Článek ve formátu PDF [63,31 kB]
O autorovi
Radim Brdička
Doporučujeme
Přírodovědec v ekosystému vědní politiky 
Od krytí k uzavření rány
