mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Co ovlivňuje emoce?

 |  5. 9. 1998
 |  Vesmír 77, 536, 1998/9

Silné emoce v raných stadiích vývoje mohou způsobit nejen změny v chování, ale i dlouhodobé biochemické změny v mozku. Za emoce odpovídá prefrontální kortex, corpus striatum, a především amygdala, která je centrem strachu. Ta je nenahraditelná, jak ukazují pokusy, v nichž na lidi s poškozenou amygdalou působí obrázky hrozivých i milých tváří naprosto stejně.

Trevor W. Robbins z Cambridžské univerzity porovnával chování a biochemii mozku laboratorních potkanů, kteří byli v mládí vystaveni různým stresujícím faktorům. V první skupině byla zvířata po odstavu chována odděleně po jednom, potkani z druhé skupiny byli opakovaně odebíráni od matky, ale po odstavu už vyrůstali společně. Dospělá zvířata vykazovala odlišné chování. Ti, kteří vyrůstali izolováni, byli horečně aktivní, na nové prostředí reagovali předrážděně a byli citliví na amfetaminy. Potkani oddělovaní od matek reagovali naopak až apaticky. Tomu odpovídala i biochemie mozku. U zvířat v první skupině byla vyšší koncentrace dopaminu (neurotransmiteru, který je u lidí špatně regulován při schizofrenii). U potkanů odebíraných od matek naopak došlo v oblastech odpovědných za paměť a emoce k snížení hladiny serotoninu (jako u lidí v depresi).

Citlivost organizmu v raném mládí ukázala např. studie o vlastnostech prvorozených a později narozených makaků. Další mláďata měla nižší hladinu kortizolu („stresového hormonu“) – pravděpodobně díky tomu, že matky, které nerodí poprvé, bývají klidnější. Zdá se, že organizmus savců lze v raném stadiu vývoje snadno ovlivnit a vcelku obyčejné události mohou způsobit změnu i v chování dospělého jedince. Vnějšími vlivy však nelze vysvětlit vše. Do jaké míry je která vlastnost vrozená, to si nikdo netroufá vyjádřit. (Science">www.sciencemag.org/">Science 280, 1005, 1998)

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Fyziologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Pavla Koucká

Mgr. Pavla Koucká (*1975) vystudovala biologii na Přírodovědecké fakultě UK a psychologii na Filozofické fakultě UK, je redaktorkou časopisu Psychologie dnes a doktorandkou na Přírodovědecké fakultě UK.

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...