Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Povodně let 1995, 1996 a 1997

Jaké škody vznikly a jak zabránit jejich opakování
 |  5. 9. 1997
 |  Vesmír 76, 516, 1997/9

Až na nepatrné výjimky jsou povodně přirozeným jevem a jejich příčinou u nás bývají většinou srážky nebo tání sněhu. Nejsme totiž ani přímořským státem a alternativa povodní vyvolaných seizmickou činností není na našem území pravděpodobná. Tvorbu a průběh odtoku z území ovlivňuje kromě srážek řada faktorů. Některé z nich jsou dány tvarem a morfologií povodí, jiné půdními a rostlinnými pokryvy, hydrogeologickou strukturou, způsobem hospodaření apod. V podstatě jde o souhrn fyzikálních vlastností projevujících se v chování povodí. Vlastností, z nichž mnohé se proměňují, i když ve zcela jiném časovém měřítku, takže některé z hlediska délky lidského života považujeme za konstatní. Kromě toho jsou některé faktory ovlivňovány rovněž naší činností. Chování povodí je pokaždé trochu jiné, opakování téže situace, tj. naprosto stejné kombinace faktorů nebo identického zásahu plochy povodí deštěm (ať již by šlo o intenzitu nebo srážkový úhrn), je nepravděpodobné.

Za klíčové z hlediska tvorby povrchového odtoku a povodňových průtoků v tocích lze tedy považovat srážky, jejich výšku (v mm), intenzitu, trvání a jejich rozdělení v ploše, stupeň nasycení půd, míru naplnění všech objemů schopných pojmout vodu a aktuální fyzický stav povodí.

Letošní červencová povodeň na řekách Moravě, Odře a jejich přítocích byla v předchozích dvou letech předznamenána sérií menších povodní, z nichž jsme si však nestačili vzít dostatečné poučení, neboť k tomu nebyl čas a možná ani dostatek vůle a financí. V severní části Moravy, ve Slezsku a v jižní části Polska spadlo letos na mnoha místech během čtyř červencových dnů více než třetina celoročního srážkového úhrnu. Dle Českého hydrometeorologického ústavu byl například na srážkoměrné stanici Lysá hora v době od 4. 7. do 9. 7. 1997 naměřen srážkový úhrn 586 mm, na Pradědu 454 mm, ve Valašském Meziříčí 375 mm a v Ostravě 263 mm.

Zjevně jde o srážkové úhrny, které nemohly být zadrženy povodím ani včetně jeho nádrží, a je pravděpodobné, že povodňový průtok převýšil průtočnou kapacitu profilu podélných ochranných hrází, které se na mnoha místech protrhly, poněvadž jejich vzdušná strana neodolala podemletí při přelivu hrází a rovněž dlouhodobé podmáčení jejich bází je oslabilo natolik, že se hráze pod tlakem vod pravděpodobně usmýkly. Například nad Bludovem (okr. Šumperk) zmizela ochranná hráz o délce 200 m a tam, kde níže po směru toku hráz zůstala, bránila paradoxně návratu vody zpět do koryta.

Některá místa byla protržena kinetickou energií vytrvalého a pulzujícího proudu „obohaceného“ částicemi, které jsou známy spíše jako součásti brusných kotoučů. Řeka si nacházela nové koryto, vystupovala mimo řečiště a chovala se jako stavitelka území. Jazyky hrubého štěrku a lavice kamenů mnohde zvedly terén nivy, jinde z ní proud naopak vyrval kvartérní sedimenty a uložil je na jiná místa, tak jako v minulosti činily všechny větší povodně.

Objemem povodňové vlny se letošní povodeň řadí k největším na tomto území v tomto tisíciletí, navzdory tomu, že kulminační průtoky odpovídají přibližně „jen“ stoleté vodě. V této „hře“ řeka nerozezná

dobro od zla. Domy pokládá jako karty. Podemílá překážky v cestě a náspy železnic či silnic ji odklánějí, často překvapivým směrem. Na pohled se zdají krásnými jezy, v nichž mizí bílé pruhy vozovky nejen pod hloubkou zákalů a sedimentů, ale i v propadech nátrží. Za to, že se místy řeka nečekaně odklání a dosahuje kót, kde to obyvatelé měst a obcí, včetně specialistů, vůbec nečekali, vděčíme nejen protrženým hrázím, ale fenoménu usazování splavenin, tedy pár dnů starým kvartérním vrstvám sedimentů. A to je velmi závažný jev, který dělá starost nejen zemědělcům, ale i kartografům aj. Přitom bez podrobného zaměření povrchu nivy nelze provést vodohospodářsky věrohodné posouzení kapacity systému ochranných hrází.

Moderní prostředky nám umožňují nejen poměrně přesné měření srážek a průtoků, ale navíc poskytují poměrně přehledné informace „shora“, což je pro předpovědní službu i řízení záchranných prací velkým přínosem. Přestože však získáváme živý obraz srážkového pole z ptačího pohledu, deformovaný mírně jen optikou, chceme-li znát údaje o výšce spadlých srážek, je zatím vždy bezpečnější vyčkat vyhodnocení pozemního pozorování sítě srážkoměrných stanic (jejichž vypovídací schopnost závisí však také na jejich hustotě).

V nejednom případě místo abychom odolnost povodí proti povodni zvýšili, jsme ji naopak nevhodnými opatřeními, především však neuváženou zástavbou záplavových území, snížili. Jako příklad lze uvést zrušení ochranné nádrže nad Litomyšlí, která městu chyběla při opakovaných povodních v roce 1984. Postupná, mnohdy velice hustá zástavba záplavových území je největší chybou, jakou jsme v tomto století z hlediska územního plánu pravděpodobně učinili.

Poslední desetiletí bylo srážkově relativně suché a teprve r. 1995 přinesl navýšení srážek oproti jejich dlouhodobému průměru (dle Českého hydrometeorologického ústavu v Čechách o 20 % a na Moravě o 10 %). Odchylky od průměru jsou uvedeny v obr.obrázek. Rozdělení srážek je však časově i místně značně nepravidelné. Například na stanici Hvozdec–Mrtník byla v červnu 1995 naměřena extrémně vysoká denní srážka 128 mm, která vyvolala povodeň na Červeném a Jalovém potoce, přítocích Litavky (okres Beroun). Zpráva Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy (1996) upozornila, že některá povodí a tím ani obce nejsou na povodeň dostatečně připraveny. Přičemž je nezbytné prosadit především dlouhodobá preventivní opatření, neboť při vlastní povodni naše síly vodnímu živlu obvykle nestačí a je moudřejší mu ustoupit. Nejlépe dle připraveného scénáře, tedy dle určité varianty povodňového plánu.

Rozvodnily se řekyBerounka, Klabava, Smědá, Malše, Mže, Stropnice, Litavka, potoky Libotyňský, Halenkovický, Čižina, Chumava, Zelenecký, Svémyslický a další. Leckde voda překvapila obyvatele v noci. Kromě povodně na Berounce (1995) šlo vesměs o květnové a červnové povodně. Pro každou povodňovou situaci poskytl hydrometeorologický ústav „obraz srážkového pole“.

Na obr. 1 je srážková situace ze dne 13. 5. 96. V epicentru srážky, která přešla nad Lichnovem (okr. Bruntál), spadlo v tomto dni více než 110 mm srážek, tj. 110 litrů vody na každý m2, což odpovídá výskytu s pravděpodobností opakování jednou za 100 let. Značnou, místy katastrofální erozi pozemků dokládají letecké snímky postiženého území v okrese Bruntál. Na snímku, pořízeném leteckou spol. Budwair šest dní po povodni z výšky cca 1000 m (viz str. 518–519), lze vidět „proudnice“ erozních rýh a drah soustředěného povrchového odtoku. Erozní rýhy jsou při malém poškození půd obvykle rychle „smazány“ první agrotechnickou operací. Větší škody však nelze zakrýt. Pozitivní roli v povodí mají trvalé travní porosty, na nichž dochází k erozi jen zcela výjimečně, naopak dokážou zachytit část splavenin.

Uvedená srážka v Lichnově poškodila domy, způsobila škody na mostech, komunikacích a břehovém opevnění Čižiny a potoka Zátoráčku. Tentýž den byla povodní postižena i některá povodí v jižních Čechách. Lidé v mnoha obcích se museli rozhodnout mezi záchranou majetku a života. Připravený povodňový plán pokaždé nepomohl, například starosta Zátoru v r. 1996 shledal, že okresní plán mu byl, mírně řečeno, k ničemu. Byl tento plán upraven do letošní povodně, která potoky Čižinu ani Zátoráček samozřejmě nevynechala? Kvalitu povodňového plánu bohužel prověří až povodně. Je třeba počítat s tím, že povodeň překvapí bez varování „shora“, že může být důsledkem neuvěřitelné shody okolností a faktorů (srážek, tání, ledochodů, protržení ucpávek, nánosů) a nelze zcela vyloučit ani poškození některých objektů, včetně protržení hrází. U všech vodních děl je proto nutné, aby správce díla respektoval doporučení a pokyny technicko-bezpečnostního dozoru.

Účinek vodních nádrží, které nesporně přispívají k vyrovnávání průtoků, nelze přecenit. Byla by to chyba, neboť je známo, že jejich účinek končí při jejich naplnění, popř. naplnění kaskády. Při překročení určité meze objemu povodňového průtoku účinnost nejenom klesá, ale dokonce mizí. Bohužel jejich uklidňující účinek na psychologii společnosti působí i tehdy, kdy jsou už odborníci zneklidněni. Otázkou bezpečnosti nádrží a přehrad se zabývájí všechny vyspělé státy. Tato mez účinnosti však vyvolává v povodí nutnost organizace odlehčení povodňových průtoků hlavního toku v místech určených (vybraných) k inundaci, což nesporně ovlivní i formu a způsoby hospodaření v povodích.

V minulosti (nikoli v tomto století) byla některá povodí výrazně odlesněna, což se ještě prohloubilo degradací lesů v důsledku imisí. Také podíl trvalých travních porostů se ve většině povodí snížil a jejich současný přírůstek bohužel není situován do míst s největší potřebou ochrany půd, vodních zdrojů a protipovodňové ochrany. Luka a luhy tvoří v nivě toku spolu s doprovodnou vegetací toků základ vegetace, jež je zde součástí systému ekologické stability území. Velkým rizikem jsou také orné zhutněné půdy, jejichž snížená schopnost vsakovat či pojímat vodu je příčinou tvorby nežádoucího povrchového odtoku a zrychlené eroze.

Celkové škody na majetku, komunikacích a vodohospodářských zařízeních dosáhly v letech 1995 a 1996 zhruba 2,5 miliardy Kč. Kdybychom však byli schopni vyčíslit škody na zemědělském půdním fondu, zvýšila by se tato částka možná na dvojnásobek.

Letošní škody lze zatím jen odhadovat, ale bohužel jde o stamiliardy Kč. Vážně jsou poškozeny jak vodohospodářské objekty a stavby, tak i důležitá infrastruktura v zatopených územích, majetky obcí, privátní majetky i četné průmyslové podniky.

  • dostatečnou výšku mostů, pokud možno bez většího počtu pilířů, aby se nezanášel průtočný profil,
  • vybavení jezů na menších tocích pohyblivými konstrukcemi,
  • uvolnění kritických míst v záplavových územích toků, přehodnocení podmínek povolování staveb v záplavových územích, čehož lze dosáhnout jen dlouhodobým řízeným územním plánem (stavby v zúžených profilech tvoří hráze, jež vzdouvají vodu, která mezi objekty protéká v propustech bez vývarů, pod nimiž voda působí neuvěřitelnou silou),
  • aby v záplavových územích nebyly ukládány volně plovoucí materiály ani stavěny drobné stavby,
  • aby kanalizační vyústění byla vybavena ovladatelnými zpětnými klapkami,
  • aby se důsledně a systematicky obnovovala protierozní opatření na zemědělských půdách, zvláště v tzv. drahách soustředěného odtoku,
  • aby voda, pokud se z jakýchkoli důvodů dostane za ochranné hráze, mohla sledovat nejnižší místa a nebyla odváděna mimo nivu (náspy a komunikacemi),
  • aby se tvar koryta co nejvíce přibližoval přirozenému, tj. miskovitému tvaru nebo tvaru dvojitého lichoběžníka.
  • aby byla vybrána místa pro rozliv k odlehčení povodňových průtoků chráněná hrázemi, boční nádrže apod.

    To je výčet nejdůležitějších opatření a doporučení, která vyplývají jednak z našich výzkumných šetření a ze zkušeností technicko-bezpečnostního dohledu.

    Při povodňových průtocích vodní tok mění postupně své koryto, a to jak v příčném, tak v podélném směru. S touto zvláštností počítá i vodní zákon. Jsou případy, kdy nám nezbývá nic jiného, než tyto úpravy právně uznat.

  • Literatura

    Poláček J., Podkladová zpráva pro úkol hodnocení škodlivých účinků vod při povodňových situacích, příčiny vzniku povodní a možná preventivní opatření v krajině. Vodní díla – technickobezpečnostní dohled a.s., Praha 1996
    Soukup M., Kulhavý Z., Tippl M., Dumbrovský M., Janeček M., Rozbor příčin a následků vybraných povodní v ČR v letech 1995 a 1996. VÚMOP Praha, 1996
    Vrabec M., Řičicová P., Kessl J. a Kodeš V. Roční zpráva o hydrometeorologické situaci v ČR. ČHMÚ, 1995

    Obrázky

    OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Záplavy v Čechách

    O autorech

    Mojmír Soukup

    Zbyněk Kulhavý

    Doporučujeme

    Se štírem na štíru

    Se štírem na štíru

    Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
    Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
    Ustrašená společnost

    Ustrašená společnost uzamčeno

    Jan Červenka  |  4. 11. 2024
    Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
    Mláďata na cizí účet

    Mláďata na cizí účet uzamčeno

    Martin Reichard  |  4. 11. 2024
    Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...