mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024mff2024

Aktuální číslo:

2024/3

Téma měsíce:

Elektromobilita

Obálka čísla

Člověk z Boxgrove – první Evropan

 |  5. 7. 1994
 |  Vesmír 73, 414, 1994/7

Británie byla před půl milionem let poloostrov a nosorožci, medvědi a hraboši migrovali stejně jako člověk. Člověk však byl doložen pouze nálezy kamenných artefaktů. V Boxgrove v západním Sussexu byla koncem roku 1993 nalezena holenní kost připisovaná hominidu Homo cf. heidelbergensis. Z rozměrů kosti paleontologové usuzují, že patřila jedinci s váhou alespoň 80 kg. Její stáří bylo stanoveno na 478 až 524 tisíc let. Nález učinil z lokality jedno z nejdůležitějších nalezišť pro studium hominidů v Evropě ve středním pleistocénu (730 000 – 130 000 let).

Práce na tomto nalezišti započaly r. 1985. Jako u všech paleontologických nálezů jsou velice klíčové otázky přesného určování stáří. Hraboše jsme v minulém odstavci uváděli proto, že hrají v určování stáří roli značky 500 tisíc let. Tehdy totiž vymřelého hryzce Mimomys savini (jehož stoličky mají kořeny) vystřídal hryzec vodní Arvicola terrestris (jehož stoličky kořeny nemají).

Na semináři, který se konal v listopadu 1993 pod záštitou European Science Foundation, se kriticky procházely údaje o raných osídleních v Evropě. Bylo tak přehodnoceno stáří naleziště Insernia ve střední Itálii ze 730 tisíc let na 500 tisíc let. Podobně byla zpochybněna uváděná vysoká stáří nalezišť (až dva miliony let) v jižní Francii, Španělsku a České republice (Písečný vrch, Bečov u Mostu?).

Naleziště Boxgrove se tak připojilo k mozaice nalezišť hominidů: Swanscombe (v Anglii), Bilzingsleben a Ehringsdorf (v Německu), Arago a Biache (ve Francii) a Vertesszöllös (v Maďarsku). Mezi dosud nezodpovězené otázky stále ještě patří jak a kdy člověk kolonizoval tuto planetu.

Nature 369, 275, 311-313, 1994

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Paleontologie
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Ivan Boháček

Mgr. Ivan Boháček (*1946) absolvoval Matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze. Do roku 1977 se zabýval v Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského molekulovou spektroskopií, do roku 1985 detektory ionizujících částic v pevné fázi v Ústavu pro výzkum, výrobu a využití radioizotopů. Spolu s Z. Pincem a F. Běhounkem je autorem knihy o fyzice a fyzicích Newton by se divil (Albatros, Praha 1975), a se Z. Pincem pak napsali ještě knihu o chemii Elixíry života a smrti (Albatros, Praha 1976). Ve Vesmíru působí od r. 1985.
Boháček Ivan

Doporučujeme

Jak to bylo, jak to je?

Jak to bylo, jak to je? uzamčeno

Ondřej Vrtiška  |  4. 3. 2024
Jak se z chaotické směsi organických molekul na mladé Zemi zrodil první život? A jak by mohla vypadat jeho obdoba jinde ve vesmíru? Proč vše živé...
Otazníky kolem elektromobilů

Otazníky kolem elektromobilů uzamčeno

Jan Macek, Josef Morkus  |  4. 3. 2024
Elektromobil má některé podstatné výhody. Ale samotné vozidlo je jen jednou ze součástí komplexního systému mobility s environmentálními dopady a...
Návrat lidí na Měsíc se odkládá

Návrat lidí na Měsíc se odkládá uzamčeno

Dušan Majer  |  4. 3. 2024
Tragédie lodi Apollo 1 nebo raketoplánů Challenger a Columbia se již nesmí opakovat. Právě v zájmu vyšší bezpečnosti se odkládají plánované cesty...