Aktuální číslo:

2025/6

Téma měsíce:

Červená

Obálka čísla

Mikrosvětem s Josefem Reischigem a firmou Olympus

 |  5. 7. 1997
 |  Vesmír 76, 362, 1997/7

Snad každý gymnazista se už setkal se schématem, které popisuje mitótu čili "nepřímé dělení jaderné" jako obřadnou čtverylku chromozomů znázorněných uhlazenými čárkami nesoucími nezaměnitelný rukopis obrazového editoru onoho druhu, který softwarové firmy nenásilně vnucují vydavatelům knih a časopisů a vydavatelé zase autorům. Čtenáři Vesmíru mohou znát i méně uhlazené obrázky téhož jevu, obrázky z pera klasiků, které se pyšní tím, že jsou kresleny do přírody (viz Vesmír 75, 505, 1996/9, obrázek). Zkuste si však někdy sami najít pod mikroskopem různá stadia mitotického dělení buněk, třeba v meristému bobu (viz obrázek)! I když víte, kam se dívat, uvidíte jistě leccos jiného než očekávaný sled stadií jaderného dělení od profáze k telofázi. Tu se vaší pozornosti dožaduje vakuola, onde sbírka organel či jakési nepopsatelné chuchvalce v cytoplazmě. I obdivujete se klasikům, kteří dokázali popsat pochody jaderného dělení, aniž by byli zatíženi nějakým učebnicovým návodem k dívání.

Skoro by se chtělo svatokrádežně zapochybovat, zda někdy někdo mohl opravdu vidět to, o čem učebnice píší. naštěstí tu máme kolegu J. Reischiga (Referenční pracoviště optické mikroskopie firmy Olympus v Biologickém ústavu Lékařské fakulty UK v Plzni) a jeho obrázky, které takovou pochybnost hned v zárodku vyvrátí - i nezbývá nám, než být vděčni jemu i těm, kdo dokázali postavit takový pěkný mikroskop, a taky těm, kdo už skoro před sto lety uměli nakreslit totéž i s mikroskopem o pár generací starším, a v neposlední řadě celému krásnému mikrosvětu, ketrý dokáže z prozaického aktu buněčného dělení udělat záležitost, jež potěší nejen mysl, ale i oko.

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Biologie

O autorovi

Fatima Cvrčková

Doc. RNDr. Fatima Cvrčková, Dr. rer. nat., Dr., (*1966) vystudovala molekulární biologii a genetiku na Přírodovědecké fakultě UK, kde získala první experimentální zkušenosti v laboratoři Vladimíra Vondrejse, a genetiku na univerzitě ve Vídni. V současnosti se na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy zabývá buněčnou a molekulární biologií rostlin.
Cvrčková Fatima

Doporučujeme

Hvězdy, které se červenají

Hvězdy, které se červenají

Soňa Ehlerová  |  2. 6. 2025
Existují dvě skupiny lidí, kteří při slově „červenání“ pociťují výrazně nelibé pocity. Do první patří ti, kteří se hodně rdí a jimž to zároveň...
Barva krve, moci a života

Barva krve, moci a života

Jan Turek  |  2. 6. 2025
Červená barva není ani trochu neutrální. Její vnímání člověkem má velmi široké rozpětí. Je pro nás barvou lásky a života, ale také krve,...
Červená v říši zvířat

Červená v říši zvířat uzamčeno

Jaroslav Petr  |  2. 6. 2025
Jasnými barvami živočichové varují své okolí, ale také lákají partnery. Červené zbarvení získávají mnoha rozličnými způsoby.