Aktuální číslo:

2024/11

Téma měsíce:

Strach

Obálka čísla

Fotosyntetické oscilace v jednotlivých buňkách

 |  5. 6. 2003
 |  Vesmír 82, 356, 2003/6

Prudký vývoj technik používaných při vědeckém výzkumu umožňuje zmenšovat oblasti, ve kterých sledujeme metabolické aktivity. Zatímco většinu minulého století ovládal výzkum fotosyntézy celého listu, koncem minulého století techniky dovolovaly pozorovat fotosyntézu na jednotlivých místech listové plochy. Začátkem tohoto století už lze v listu sledovat oscilace fotosyntetických pochodů jednotlivých buněk, izolovaných buněčných protoplastů nebo chloroplastů a zároveň porovnávat morfologické i fluorescenční vlastnosti měřených objektů (umožňuje to epifluorescenční a transmisní světelná mikroskopie).

Zjišťuje se také skutečný výtěžek fluorescence i jeho časový průběh. Dosavadním omezením mikroskopického systému bylo 25 měření za sekundu, zjištění 256 hodnot intenzity a maximální obrazové rozlišení 300×400 pixelů. Nový hardware a software zlepší tyto parametry na 50 měření, 4096 hodnot intenzity a 520×520 pixelů. Další zdokonalení bude záviset na vývoji nových zobrazovacích detektorů (CCD a CMOS). Na výzkumu se podílejí vědci z Ústavu fyzikální biologie, z Ústavu krajinné ekologie v Nových Hradech, z Mikrobiologického ústavu v Třeboni, ale také např. z Univerzity v Kostnici. Společnými silami zjistili, že v zatemněných listech probíhá po prudkém zábleskovém ozáření několik procesů oscilujících s různou frekvencí, která je řízena na úrovni jednotlivých buněk. Oscilace nezávisejí na ozářenosti ani na koncentraci oxidu uhličitého, a tedy je neřídí rychlost fotosyntézy. Metodou lze zjišťovat také rozdíly ve výtěžcích fluorescence na části listu vodního moru a přisedlých rozsivkách. Tento postup lze využít v zemědělském výzkumu, v ekofyziologickém studiu vyšších rostlin či při sledování souvislostí mezi jednotlivými metabolickými procesy mořských řas. (Photochemistry and Photobiology 76, 501–508, 2002/5, Biophotonics International, 9, 18–19, 2002/10, Photosynthetica 38, 553–570, 2000/4)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Se štírem na štíru

Se štírem na štíru

Daniel Frynta, Iveta Štolhoferová  |  4. 11. 2024
Člověk každý rok zabije kolem 80 milionů žraloků. Za stejnou dobu žraloci napadnou 80 lidí. Z tohoto srovnání je zřejmé, kdo by se měl koho bát,...
Ustrašená společnost

Ustrašená společnost uzamčeno

Jan Červenka  |  4. 11. 2024
Strach je přirozeným, evolucí vybroušeným obranným sebezáchovným mechanismem. Reagujeme jím na bezprostřední ohrožení, které nás připravuje buď na...
Mláďata na cizí účet

Mláďata na cizí účet uzamčeno

Martin Reichard  |  4. 11. 2024
Parazitismus je mezi živočichy jednou z hlavních strategií získávání zdrojů. Obvyklá představa parazitů jako malých organismů cizopasících na...