Aktuální číslo:

2025/9

Téma měsíce:

Cyklus

Obálka čísla

Fotosyntetické oscilace v jednotlivých buňkách

 |  5. 6. 2003
 |  Vesmír 82, 356, 2003/6

Prudký vývoj technik používaných při vědeckém výzkumu umožňuje zmenšovat oblasti, ve kterých sledujeme metabolické aktivity. Zatímco většinu minulého století ovládal výzkum fotosyntézy celého listu, koncem minulého století techniky dovolovaly pozorovat fotosyntézu na jednotlivých místech listové plochy. Začátkem tohoto století už lze v listu sledovat oscilace fotosyntetických pochodů jednotlivých buněk, izolovaných buněčných protoplastů nebo chloroplastů a zároveň porovnávat morfologické i fluorescenční vlastnosti měřených objektů (umožňuje to epifluorescenční a transmisní světelná mikroskopie).

Zjišťuje se také skutečný výtěžek fluorescence i jeho časový průběh. Dosavadním omezením mikroskopického systému bylo 25 měření za sekundu, zjištění 256 hodnot intenzity a maximální obrazové rozlišení 300×400 pixelů. Nový hardware a software zlepší tyto parametry na 50 měření, 4096 hodnot intenzity a 520×520 pixelů. Další zdokonalení bude záviset na vývoji nových zobrazovacích detektorů (CCD a CMOS). Na výzkumu se podílejí vědci z Ústavu fyzikální biologie, z Ústavu krajinné ekologie v Nových Hradech, z Mikrobiologického ústavu v Třeboni, ale také např. z Univerzity v Kostnici. Společnými silami zjistili, že v zatemněných listech probíhá po prudkém zábleskovém ozáření několik procesů oscilujících s různou frekvencí, která je řízena na úrovni jednotlivých buněk. Oscilace nezávisejí na ozářenosti ani na koncentraci oxidu uhličitého, a tedy je neřídí rychlost fotosyntézy. Metodou lze zjišťovat také rozdíly ve výtěžcích fluorescence na části listu vodního moru a přisedlých rozsivkách. Tento postup lze využít v zemědělském výzkumu, v ekofyziologickém studiu vyšších rostlin či při sledování souvislostí mezi jednotlivými metabolickými procesy mořských řas. (Photochemistry and Photobiology 76, 501–508, 2002/5, Biophotonics International, 9, 18–19, 2002/10, Photosynthetica 38, 553–570, 2000/4)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Botanika
RUBRIKA: Aktuality

O autorovi

Zdeněk Šesták

RNDr. Zdeněk Šesták, DrSc., (*1932) vystudoval Přírodovědeckou fakultu UK v Praze. V Ústavu experimentální botaniky AV ČR se zabývá fyziologií fotosyntézy. Šéfredaktor časopisu Photosynthetica. (e-mail: sestak@ueb.cas.cz)

Doporučujeme

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Hospodářský cyklus: od Velké krize po současnost

Pavel Potužák  |  1. 9. 2025
Kolísání produkce, zaměstnanosti a inflace provází tržní ekonomiky minimálně od konce průmyslové revoluce. Proč v některých obdobích hospodářství...
Globální eliminace poliovirů očkováním

Globální eliminace poliovirů očkováním uzamčeno

Vladimír Vondrejs  |  1. 9. 2025
Je to už dávno (1960), co jsme u nás jako první na světě oslavili úplné odstranění poliovirů a rotariáni začali uvažovat o velké investici...
Do nitra Etny

Do nitra Etny

Lukáš Krmíček  |  1. 9. 2025
Etna neohrožuje jen zvědavé turisty či blízká lidská osídlení svými erupcemi. Může být nebezpečná i nestabilitou svých sopečných svahů.