Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2Arktida2024banner2

Aktuální číslo:

2024/12

Téma měsíce:

Expedice

Obálka čísla

Pravda o globálním oteplování

 |  5. 5. 2001
 |  Vesmír 80, 265, 2001/5

Způsobují změny v životním prostředí vyvolané lidmi globální oteplování? Politikové a veřejnost chtějí vědět, zda vyšší koncentrace skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, změní naše klima natrvalo. Jejich pocit naléhavosti je pochopitelný, jestliže si uvědomíme, co je v sázce. Globální oteplení, byť jen o několik stupňů, by mohlo mít vážné důsledky jak pro počasí, tak pro zdroje vody. Snaha nalézt rychlé odpovědi s sebou nese riziko, že se přehlédne, co říká věda. A to se nedávno stalo, když byla zveřejněna zpráva panelové diskuse, organizované americkou Radou pro státní výzkum, o měření změn teploty zemského povrchu a atmosféry, což je jeden z aspektů diskuse o globálním oteplování.

Když se zpráva dostala na veřejnost, řada zpravodajství ji citovala jako jeden z mnoha zřetelných důkazů, že skleníkové plyny způsobily oteplení Země. Politikové spěchali s iniciativami, které by s tímto problémem bojovaly. A aby byl zmatek dovršen, pokusily se některé zájmové skupiny, jejichž pozice jsou neotřesitelné, zdiskreditovat zjištění, která nepodpořila jejich názory. Jiní zneužili naši zprávu tím, že z tohoto příběhu sdělili jen část. Jestliže však z globálního oteplování učiníme problém „pro“ a „proti“, tak se vědecká záležitost náhle zpolitizuje. Místo abychom se seznámili s posledními vědeckými zjištěními a přiblížili se tomu, jak to s globálním oteplením je, uvízneme v uměle vyvolané debatě, v níž nikdo nemůže zvítězit. Když budeme chtít dlouhodobým klimatickým změnám skutečně porozumět, musíme věnovat pozornost tomu, co nám věda říká. A ať nám to je či není milé, dokládá, že přes dosavadní velké úsilí dosud neznáme všechny odpovědi.

Naše panelová diskuse měla stanovit některé záhadné nekonzistentnosti, které by řešení kontroverze o globálním oteplování urychlily. Mnohým vědcům dělal vrásky zřejmý nesoulad dvou souborů teplotních údajů. Pozemská data naznačovala, že se Země oteplila, zatímco data shromážděná přístroji na družicích a na balonech ukazovala jen malé (pokud vůbec nějaké) oteplení vyšší atmosféry. Když jsme data analyzovali, zjistili jsme, že přes tyto rozdíly se Země za poslední století doopravdy oteplila zhruba o jeden stupeň Celsia. Ve skutečnosti teplota zemského povrchu za poslední dvě desetiletí stoupala rychleji, než odpovídá průměru za uplynulých sto let. Můžete si být jisti, že to jsou důležité nálezy. Zároveň si však musíme uvědomit, že ačkoli teplota zemského povrchu podstatně vzrostla v posledních 20 letech, nemusí tento vzrůst nutně představovat žádnou dlouhodobou změnu klimatu způsobenou emisemi skleníkových plynů. Rozdíly mezi daty povrchovými a z vyšší atmosféry jsou pravděpodobně způsobeny kombinací různých faktorů. Např. snížení koncentrace ozonu ve stratosféře může ochladit atmosféru, aniž by ovlivnila povrchovou teplotu. Také hmota vyvržená do atmosféry erupcí Mt. Pinatubo roku 1991 ochladila atmosféru, což se patrně více projevilo na družicových měřeních než na přístrojích umístěných na povrchu Země. Když se tyto faktory vezmou v úvahu, simulované trendy souhlasí více s teplotními pozorováními, přestože některé nesrovnalosti zůstávají. Víme tedy, že i když jsou mezi těmito dvěma soubory dat rozdíly, povrch Země se skutečně otepluje. Náš panel se nezaměřil na otázku, zda k růstu teploty v posledních dvou desetiletích vedly skleníkové plyny. Důležitý rozdíl mezi oteplením skleníkovými plyny a globálním oteplením naneštěstí zcela ignorovali politikové a zájmové skupiny, které se chytily našich zjištění a které sledovaly své vlastní cíle. Mnozí vědci věří, že rostoucí koncentrace skleníkových plynů nebo jiné změny vyvolané lidmi jsou odpovědné za oteplování, avšak někteří dosud mají rozumné pochybnosti. My vědci máme odpovědnost – a je to znamení zdravé vědy – upozorňovat na mnohé nejistoty, které musejí být prozkoumány. Jestliže chceme globálnímu oteplování skutečně porozumět, pak je čas zapomenout na to, kterému postoji dáváme přednost, a nechat vědu, aby dělala to, co má. Je to jediný způsob jak zajistit, aby naše rozhodnutí byla založena na nejlepších dostupných informacích.

/Z angličtiny přeložil Ivan Boháček/

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Klimatologie

O autorech

John Christy

John M. Wallace

Doporučujeme

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Pěkná fotka, nebo jen fotka pěkného zvířete?

Jiří Hrubý  |  8. 12. 2024
Takto Tomáš Grim nazval úvahu nad svou fotografií ledňáčka a z textové i fotografické části jeho knihy Ptačí svět očima fotografa a také ze...
Do srdce temnoty

Do srdce temnoty uzamčeno

Ladislav Varadzin, Petr Pokorný  |  2. 12. 2024
Archeologické expedice do severní Afriky tradičně směřovaly k bývalým či stávajícím řekám a jezerům, což téměř dokonale odvádělo pozornost od...
Vzhůru na tropický ostrov

Vzhůru na tropický ostrov

Vojtěch Novotný  |  2. 12. 2024
Výpravy na Novou Guineu mohou mít velmi rozličnou podobu. Někdo zakládá osadu nahých milovníků slunce, jiný slibuje nový ráj na Zemi, objevuje...