K čemu je dobrá fugu
| 5. 4. 1996K tomu, aby pro vás japonský kuchař připravil rybu fugu, musí být ve speciálních kursech vyškolen a mít licenci. A i tak se každoročně několik Japonců požitím fugu otráví.
V poslední době se fugu stala populární nejen mezi japonskými labužníky, ale i mezi biochemiky. A to ne snad pro přítomnost toxinu, který je příčinou otrav, protože jeho struktura a mechanizmus účinku jsou známy. Biochemici se o fugu zajímají proto, že je to obratlovec s pravděpodobně nejmenším obsahem genetické informace ze všech obratlovců. Genom fugu je tvořen DNA o celkovém množství asi jen jedné osminy toho, co tvoří genom ostatních obratlovců. Genom fugu je tedy velmi vhodným objektem pro genomový projekt, tj. projekt, jehož cílem je přečtení celé dědičné informace této ryby. Fugu je mezi obratlovci to, co je mykoplazma u bakterií. Mykoplazma má nejmenší genom ze všech buněk (složený z pouhého půl milionu nukleotidových párů). Genom fugu je složen z přibližně 400 milionů nukleotidových párů.
Jak je to možné, že ostatní obratlovci, včetně jiných ryb, mají genomy podstatně větší? Chybí snad fugu nějaké důležité funkce? Nezdá se, že je tomu tak – ani kdyby jí nějaké geny chyběly, nemohlo by to vysvětlit, proč má genom o tolik menší.
Analýzou DNA se skutečně i ukázalo, že genom fugu je složen ze zhruba stejného počtu genů, jako mají ostatní ryby, ale že v něm chybí většina těch úseků DNA, jimž se někdy říká „smetí“ a o jejichž funkci se téměř nic neví.
O tomto „smetí“ však mnozí soudí, že nějakou funkci mít musí, protože by jinak během evoluce bylo z genomů eliminováno. Nejen že na jeho syntézu se spotřebuje hodně energie, ale navíc velmi komplikuje expresi jednotlivých genů. Nyní však je zřejmé, že organizmus, stejně složitý jako jiné organizmy, může existovat i bez této nadbytečné DNA. V tomto směru je před biochemiky ještě mnoho práce. A právě sekvenace genomu ryby fugu je projektem, který k porozumění těmto problémům může přispět.