Aktuální číslo:

2025/7

Téma měsíce:

Umění

Obálka čísla

Zemětřesení v Porýní

 |  15. 3. 2007
 |  Vesmír 86, 184, 2007/3

Předpovědět zemětřesení je jedním z nesnadných cílů věd o Zemi. Předpověď se může opírat o nejrůznější pozorování, ale nejobecnější postup by zřejmě měl vycházet z údajů o procesu vedoucím k porušení v masivu, tedy o současném deformačním vývoji v zemské kůře. Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR, v.v.i., organizuje dlouhodobá přesná měření mikrodeformací na četných tektonických strukturách v Evropě. Jednou z nich je Rýnský prolom, zlomová struktura známá výskytem zemětřesení. Některá z nich byla katastrofální, například zemětřesení v Basileji r. 1356, které je považováno za největší historicky známé severně od Alp.

Právě v té oblasti se měří mikrodeformace v železničním Lorettotunnelu ve Freiburgu im Breisgau a v silničním Wattkopftunnelu v Ettlingenu u Karlsruhe. S měřením se začalo v letech 1992 až 1994 ve spolupráci s německými partnery. Tunely totiž protínají geologické struktury s přímou vazbou na východní zlomové omezení Rýnského prolomu. Podařilo se v nich osadit prostorová měřicí zařízení mikropohybů. Vyhodnocování výsledků a interpretaci zajišťuje ÚSMH v Praze. Výsledky dnes již čtrnáctiletých záznamů, a zejména z Lorettotunnelu, vykazují souvislost mezi vývojem pohybů a velkými zemětřeseními v oblasti Rýnského prolomu, které se zde vyskytly v posledních letech.

Protože ÚSMH osadil v rámci mezinárodního projektu COST „3-D monitoring of active tectonic structures“ podobné struktury i jinde, bylo možné sledovat obdobný vývoj před zemětřeseními i na jiných strukturách, například v Korintském zálivu v Řecku a v centrálních Apeninách v Itálii. Zároveň se studovaly další souvislosti vzniku zemětřesení na významných tektonických liniích Evropy.

Současná interpretace zjištěných faktů vede k překvapivému závěru. V Lorettotunnelu ve Freiburgu jsou měřeny obdobné odchylky v mikroposunech, jaké již byly zaznamenány na přelomu let 2002 a 2003 před zemětřesením s epicentrem při západním okraji Rýnského prolomu u Rambervillers ve Francii (22. 2. 2003, M = 5,4) a na konci roku 2004 před zemětřesením při východním omezení Rýnského prolomu u Waldkirchu v Německu (5. 12. 2004, M = 5,4). Podat detailní rozbor těchto faktů tu nelze, zjednodušený závěr však zní, že v nejbližších měsících, tedy během února a března 2007, je třeba očekávat silné zemětřesení na Rýnském prolomu, o magnitudě 5 až 6. Alternativní možností je vznik roje, tedy série několika zemětřesení M = 3 až 4.

Předpovídat zemětřesení není právě úloha vděčná. Přesto se jí vědy o Zemi nemohou vyhnout. Zveřejňujeme proto tuto předpověď jako zkušební výsledek, který by měl ověřit naše výzkumy.

(zasláno 29. 1. 2007)

Ke stažení

OBORY A KLÍČOVÁ SLOVA: Geologie
RUBRIKA: Glosy

O autorech

Blahoslav Košťák

Josef Stemberk

Jan Rybář

Doporučujeme

Najít své těžiště kontroly

Najít své těžiště kontroly uzamčeno

„Svobodu, nebo smrt je návod, jak vyhrát bitvu, ale zároveň recept na rozchod,“ říká bývalý hlavní armádní psychiatr Jan Vevera. Faktory, které...
Věstonická superstar

Věstonická superstar video

Soška tělnaté ženy z ústředního tábořiště lovců mamutů u dnešních Dolních Věstonic pod Pálavou je jistě nejznámějším archeologickým nálezem...
K čemu je umění?

K čemu je umění? uzamčeno

Petr Tureček  |  7. 7. 2025
Výstižná teorie lidské evoluce by měla nabídnout vysvětlení, proč trávíme tolik času zdánlivě zbytečnými činnostmi. Proč, jako například lvi,...